Třetí básnická kniha Elsy Aids je opět syrovou a tíživou výpovědí o současném světě, tentokrát se ale zaměřuje na intimitu domova a partnerství.

Poezie

Málo současných českých básníků umí dát tak smutné obrysy nemilosrdným pohledům na vlastní tělo a partnerský vztah jako Elsa Aids. Aidsovy texty jsou – kromě jiného – bolestivým rozborem milostného vztahu, který se mění v partnerský, do něhož vstupuje domácnost a děti a rutina soužití. Jsou to podrobné záznamy banalit, denní i noční (služba je nepřetržitá!) popisy prstů, v nichž byl a už není cit, kruté zápisy postupného zatmění původní milostné blízkosti. Autor pozoruje všechno to, co ho ve vztahu ke druhému zastupuje, co si na něj hraje a co s takovou chutí sám vytváří a uplácává a strojí. Ale jeho verše jsou také – místy – křehké a ostražité sběry chvil opravdového prolnutí, které zbývají. Posmutněle pableskují.

Elsa Aids vydal výbor básnických textů Trojjediný prst (2011) a sbírky Nenávist (2014) a Kniha omezení (2017). Jeho texty se objevily v antologiích Nejlepší české básně za roky 2012, 2015 a 2017. Žije v Praze.