Autor na počátku knihy pozoruje, jak na jeho ruku dopadá sněhová vločka, a klade si otázku o povaze této drobné události.

Esej

Ukazuje se, že i taková prostá zkušenost může vyvstat jen díky smyslu, který ustavuje jsoucno a který předpokládá dynamickou syntax. Tuto syntax nemůžeme pochopit, aniž bychom ji uviděli v celém jejím vývoji, který sám je zasazen do vývoje kosmu. Je proto třeba se zamyslet nad sebeutvářením kosmu a v rámci tohoto zamyšlení zaměřit pohled na neživou i živou přírodu a posléze i na lidský svět a jeho hodnoty, je třeba uvidět tyto oblasti kosmického dění v jejich souvislosti i jedinečnosti.

Michal Ajvaz (1949) vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, od roku 1974 postupně pracoval jako sálový dělník, hlídač, domovník a čerpač, v letech 1996–1999 jako redaktor Literárních novin, od roku 2003 je zaměstnán jako výzkumný pracovník v oboru filosofie v Centru pro teoretická studia, společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Píše básně, povídky, novely, romány, eseje a filosofické studie. Z němčiny přeložil knihu Ernsta Jüngera Na mramorových útesech (1995). Jeho knihy byly přeloženy do 24 jazyků.