Novotný provádí archeologii rodinné paměti a pomocí lyrických i narativních prostředků zkoumá rodinný mikrokosmos, ve kterému mu bylo dáno vyrůstat a který v lecčem svědčí i o českých životech (post)komunistické éry.

Poezie

Závěrečný díl pentalogie (po svazcích Zápisky z garsonky, Dědek, Procedura, Babička) je věnován postavě autorova otce – talentovaného malíře, z jehož díla se ovšem téměř nic nezachovalo, podobně jako –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vinou rozchodu rodičů a otcova předčasného úmrtí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ z jeho života v synově paměti. To je základním východiskem Novotného psaní, v němž je básnický jazyk kombinován s věcným vyprávěním a postupy blízkými spíše orální historii. V knize se totiž pokouší zrekonstruovat otcův profil na základě výpovědí lidí, kteří měli možnost sdílet s ním život mnohem déle a intenzivněji, než on sám. Tato básnicko-výzkumná práce však znovu a znovu naráží na týž problém – nespolehlivost paměti a neodvratnou unikavost minulého. Kniha Mistr je sbírkou (pseudo)dokumentární poezie, rozehrávající hru významů a vazeb mezi realitou a fikcí, spolehlivým svědectvím a mlhou vzpomínek. Zároveň se jedná o intermediální dílo, které kromě textové části obsahuje zvukovou kompozici, jež zachycuje koláž svědectví pamětníků, kteří poskytli své výpovědi o autorově otci a umožnili tak autorovi knihu napsat.V neposlední řadě má toto dílo také vizuální část tvořenou reprodukcemi dochovaných obrazů Pavla Novotného st. V této trojjediné kompozici se zrcadlí základní koncept díla – totiž demonstrace relativity lidské paměti a unikavost vzpomínek i života samotného.

Pavel Novotný (1976), básník, překladatel, germanista a pedagog, působí na Katedře německého jazyka při TU Liberec. Je autorem řady básnických sbírek a cyklů (např. Havarijní řád, Tramvestie, Zápisky z garsonky), píše prózu (mj. Babička) a je též tvůrcem radiofonických kompozic pro Český rozhlas. Získal řadu ocenění (mj. Prix Bohemia Radio 2010, Magnesia Litera za poezii 2021, Drážďanská cena lyriky 2022). Do češtiny překládá mj. Hanse Magnuse Enzensbergera nebo Gerharda Rühma. Jako literární vědec se zabývá problematikou tzv. akustické literatury, experimentální rozhlasové hry a fonické poezie.