Mimořádná monotematická sbírka nejrespektovanějšího žijícího českého básníka.

Poezie

Petr Hruška publikuje básnické sbírky už 20 let. Po celou dobu jimi prochází nepřehlédnutelný motiv postavy, inspirované jeho nevlastním synem Adamem. Tyto básně Petr Hruška vybral, připojil k nim nové a sestavil z nich básnickou sbírku. Člověk „na okraji“, který do našeho světa tak, jak je uspořádán, nepatří a patřit nemůže, a přesto celoživotně po této náležitosti touží, se dostává do centra básnického dění. Velké, přestárlé dítě, symbolizující naše tragikomicky vzdorovité a vždy neúspěšné snažení obstát, je hořkou metaforou svědomí i středobodem básnického souboru Nevlastní.

Petr Hruška (1964, Ostrava) je básník a literární historik. Vydal básnické sbírky Obývací nepokoje (1995), Měsíce (1998), Vždycky se ty dveře zavíraly (2002), Auta vjíždějí do lodí (2007), Darmata (2012), Nikde není řečeno (2019) a Spatřil jsem svou tvář (2022). Jeho básně vycházejí v cizojazyčných knižních vydáních v Británii, Itálii, Německu, Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, Maďarsku aj. Obdržel Drážďanskou cenou lyriky, Cenu Jana Skácela, Magnesii Literu za poezii či Státní cenu za literaturu. Čas od času bývají jeho texty zhudebňovány rozmanitými hudebními uskupeními. Píše také krátké prózy, vydal deníkovou sbírku Jedna věta (2015) nebo soubor textů V závalu (2020), publikuje eseje, úvahy a sloupky např. pro internetovou rubriku Revolver Revue nazvanou „Bubínek Revolveru“. Je autorem několika divadelních scénářů (např. Průběžná O(s)trava krve, s Radovanem Lipusem), edičně připravil k vydání sebrané dílo Jana Balabána nebo soubor veršů Ivana Martina Jirouse Magorova mystická růže. Ve svobodných poměrech studoval literaturu na vysokých školách v Ostravě a Brně. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR se zaměřením na literaturu dvacátého století, zejména na poezii.