Kabinet kuriozit. Sbírka pozvánek do imaginárních světů. Imerzivní básně, do nichž je nutno aktivně se vnořit a dotvořit je. Co to vlastně čteme? Poezii, která ze všeho nejvíce chce položit právě tuto otázku.

Poezie

Básnické dílo Ivana Wernische patří k pilířům české poválečné poezie a je autorem s pozoruhodnou vytrvalostí a náruživostí stále rozvíjeno a obohacováno. To se děje i tehdy, kdy básník sáhne po jednom ze svých oblíbených tvůrčích postupů – přeskupování již dříve zveřejněných básní do nových kontextů a sousedství, ve kterých se jejich význam rázem jeví nově. A to je i případ sbírky Půjčovna dřevěných dortů. Stejně jako v předchozích Wernischových sbírkách jde i zde ze všeho nejméně o to, co je básní pojmenováváno, ale v první řadě o řeč samu, o její moc získat si čtenáře na svoji stranu a unášet ho do světů vytvořených ryze ze slov.

Při vytváření těchto půvabně archaických mikrokosmů se Wernisch opírá o svou mimořádnou schopnost evokace nálady i smyslových vjemů. Žánrově se texty v této sbírce pohybují na široké škále od lyrických miniatur, přes starosvětské popěvky až po básně v próze mající nejčastěji podobu nespolehlivě vyprávěné groteskní mikropovídky nebo ještě častěji jejího fragmentu, který svou tajemnou neúplností vyzývá čtenáře k tvůrčímu doplňování a postupně ho strhává do víru imaginace. Hra se čtenářem je vlastně podstatou této poezie.

Ivan Wernisch (1942), básník, spisovatel, novinář a překladatel. Vystudoval keramickou průmyslovou školu v Karlových Varech. Již během studia začal uveřejňovat své básně v časopisech. Jelikož se angažoval v procesu spojeném s rokem 1968, stal se v období normalizace zakázaným autorem a jeho díla vycházela pouze samizdatem nebo v exilu, jeho texty zhudebnila legendární undergroundová kapela The Plastic People of the Universe. Napsal více než 30 sbírek básní. Jako editor uspořádal řadu zásadních antologií „zapomenutých, opomíjených a opovrhovaných“ básníků. Ivan Wernisch je držitelem Ceny Jaroslava Seiferta (1992), Státní ceny za literaturu (2012) a Magnesie Litery (2013), Ceny Franze Kafky (2018). Jeho dílo vyšlo překladech do mnoha jazyků včetně angličtiny, francouzštiny či polštiny. Sám překládá z němčiny, francouzštiny, italštiny, vlámštiny, ruštiny a latiny.