1. dubna, v den 94. narozenin Milana Kundery, byl veřejnosti zpřístupněn světově unikátní prostor s více než 3000 autorskými publikacemi jeho děl, rozsáhlým archivem recepce jeho tvorby v podobě kritik, které vycházely ve světových médiích, a část listinného archivu, který obsahuje autorovu korespondenci např. s Federicem Fellinim, Fernando Arrabalem či Françoisem Truffautem.

Knihovnu Milana Kundery zřídila Moravská zemská knihovna na základě daru manželů Kunderových, který byl vloni převezen do Brna. MZK tuto kolekci rozšířila o další knižní publikace jak autorových textů, tak textů, které reflektují jeho tvorbu. Díky smlouvě s manželi Kunderovými a správci autorských práv je pak celý fond dále obohacován o nová vydání Kunderových knih. V důsledku toho se knihovna rozrůstá každý týden o jednu až dvě nové publikace. Fond knihovny bude čtenářům přístupný k prezenčnímu vypůjčení. Listinný materiál bude v průběhu roku skenován a po digitalizaci rovněž zpřístupněn v elektronické podobě k prezenčnímu studiu. V prostorách knihovny budou dále k dispozici počítače s audioverzemi děl Milana Kundery v češtině, angličtině, francouzštině či němčině. Další počítače budou sloužit ke studiu digitalizovaných děl (zejména výtisků s autorskými korekturami) a postupně digitalizovaného archivního materiálu. V neposlední řadě zde bude také přístup do speciální mapy, která postihuje překlady děl Milana Kundery vycházející po celém světě. Cílem Knihovny Milana Kundery je tak vytvořit v MZK badatelské zázemí pro studium Kunderova díla i jeho reflexe.

„Celý projekt by nevznikl bez paní Věry Kunderové, která je nejenom autorkou této skvělé myšlenky, ale i člověkem, který s mimořádným nasazením a pílí celý soubor dával dohromady a pomáhal i s přípravou jeho převozu. Dík Moravské zemské knihovny tak míří nejenom k Milanu Kunderovi, ale současně i k jeho paní“, říká ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček.

Kromě jedinečného literárního materiálu je Knihovna Milana Kundery současně i institucí s vlastním kulturním programem, který se zaměří na témata jak literární, tak společenská. Cílem programového zaměření je inspirovat k myšlení a kriticky zkoumat naši současnost, jak nás k tomu vybízejí Kunderovy romány i eseje. Skladbu programu určuje Dramaturgická rada Knihovny Milana Kundery, kterou tvoří výrazné osobnosti evropského literárního či kulturního života. Jsou jimi: ředitel největšího světového knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem Juergen Boos, francouzská spisovatelka, dramatička a herečka Yasmina Reza, anglický spisovatel Adam Thirlwell, francouzská spisovatelka a novinářka Florence Noiville, velvyslanec Francie v ČR Alexis Dutertre, italská nakladatelka a spisovatelka Teresa Cremisi, Martin Glaser, ředitel Národního divadla v Brně a ředitel MZK Tomáš Kubíček. Město Brno, které na projektu Knihovny Milana Kundery spolupracuje, pak do programové rady nominovalo šéfredaktora nakladatelství Host Miroslava Balaštíka.

Knihovna Milana Kundery se nachází v 1. patře hlavní budovy Moravské zemské knihovny. Návrh jejího architektonického řešení zpracovalo designérské duo Hrdina&Pavlík.

Únos Západu aneb laboratoř soumraku

K příležitosti otevření Knihovny Milana Kundery vydalo České literární centrum antologii Únos Západu aneb laboratoř soumraku zahrnující eseje pěti evropských intelektuálů o situaci současné střední Evropy. Editorem antologie je ředitel Moravské zemské knihovny prof. Tomáš Kubíček.

Výchozím bodem pro diskuzi v knize je esej Milana Kundery z roku 1983 „Únos Západu aneb tragédie střední Evropy“. Publikace, do níž esejemi přispěli Jacques Rupnik, Robert Menasse, Michał Paweł Markowski, Irena Brežná a Jiří Přibáň, zatím vyšla v českém jazyce a v přípravě je i anglická mutace.

Česká verze antologie je k nahlédnutí ZDE.