Historie současného Frankfurtského knižního veletrhu se začala psát v roce 1949 iniciativou německých knihkupců a vydavatelů. Tehdy se ve Frankfurtu sešlo 205 vystavovatelů a jednalo se vůbec o první poválečný knižní veletrh. Trval pět dní a toto pravidlo platí dodnes. V současnosti bývá na veletrhu kolem 7 000 vystavovatelů a přichází přes 280 000 návštěvníků. První dny jsou vyhrazené pro vystavovatele a tisk. Uzavírají se obchody, vyjednávají se prodeje práv a licencí. Další dny jsou prostory veletrhu otevřeny pro návštěvníky. Nyní je Frankfurtský knižní veletrh největší knižní veletrh na světě, pokud jde o počet přítomných nakladatelských domů. Veletrh má každý rok jiné téma nebo představuje jinou zemi coby čestného hosta. Do roku 1988 to bylo pravidlem každý sudý rok, od roku 1988 je to každoroční tradice. Země, která je toho roku čestným hostem, vždy představí kulturní program, např. čtení, diskusní fóra, semináře, výstavy apod.

V roce 2016 byly čestným hostem Nizozemí a Vlámsko, nizozemská a vlámská literatura, a nebylo to poprvé: literatura tohoto jazykového prostoru ve Frankfurtu hrála prim již v roce 1993. Můžeme říct, že právě od tohoto data se v Německu těší zvýšené pozornosti autoři jako Cees Nooteboom či Harry Mulisch, oba známí i u nás. Odhaduje se, že v roce 2016 mimo jiné i v souvislosti s nizozemskou a vlámskou účastí na veletrhu ve Frankfurtu ve Spolkové republice vyjde téměř čtyři sta nových titulů všech žánrů z Vlámska a Nizozemí, z toho 230 nově přeložených. To jsou velmi vysoká čísla, kupříkladu ve srovnání s počtem překladů z češtiny. V centru pozornosti nejen nizozemské a vlámské prezentace stála virtuální realita a vše, co s ní je spojené; ve výstavních pavilonech jsme běžně potkávali návštěvníky vybavené speciálními brýlemi a sluchátky, s jejichž pomocí se ocitali ve smyšleném světě nizozemských a dalších literátů.

Foto: Frankfurt Book Fair/Alexander Heimann.

Česká účast se nesla ve znamení Václava Havla, který by letos oslavil osmdesátiny. Od Havlova úmrtí navíc uplynula pět let. Byla to dobrá volba, sázka na jistotu, přestože česká prezentace tím v porovnání s jinými státy poněkud vybočila z řady. Na českém stánku ani jinde na výstavišti jste se nesetkali s českými prozaiky či básníky, nýbrž s osobnostmi, které se angažují spíše společensky či politicky; jejich publikace pak spadají do ranku non-fiction. Na mysli máme autora Havlova životopisu a ředitele Knihovny Václava Havla Michaela Žantovského, dále novináře a publicistu Karla Hvížďalu, autora knižních rozhovorů s Václavem Havlem, a sociologa a teologa Tomáše Halíka.

Tomáš Halík diskutoval s ředitelem Českého centra v Berlíně Tomášem Sachrem o náboženství, demokracii a budoucnosti Evropy. Foto: Moravská zemská knihovna.

Právě posledně jmenovaný dne 20. 10. otevřel český stánek na veletrhu. Krom Halíka byli zahájení české účasti přítomni i Kateřina Kalistová, náměstkyně pro řízení sekce živého umění Ministerstva kultury, Radim Kopáč z oddělení literatury a knihoven téhož ministerstva, ředitel Českého centra v Berlíně a v Düsseldorfu Tomáš Sacher. Dále ředitel Moravské zemské knihovny pan Tomáš Kubíček. Moravská zemská knihovna přitom je Ministerstvem kultury od roku 2014 pověřena přípravou české prezentace na největších zahraničních knižních veletrzích, samozřejmě včetně Frankfurtu. Halík promluvil o odkazu Václava Havla, zmínil se o současné neuspokojivé politické situaci v Česku. Podotkl, že se v českém stánku cítí jako v nebi, protože kolem sebe vidí samé knížky a Havla. Krátce se zmínil i o Rusku, přesněji řečeno o příliš hlučném ruském stánku, který s tím českým přímo sousedil. Po Halíkovi si vzala slovo náměstkyně Kalistová, která mimo jiné přítomným zopakovala radostnou zprávu, že Česko bude hlavním hostem na Lipském knižním veletrhu v roce 2019. Pro českou literaturu jde o událost kardinálního významu.

Slavnostnímu zahájení byli přítomni i další zástupci českého knižního světa, v expozici českého stánku bylo představeno téměř dvacet našich nakladatelství. Z přítomných zmiňme třeba literární agentky a agenty Danu Blatnou, Edgara de Bruina, Marii Sileny, nově ustaveného ředitele Světa knihy Radovana Auera či spisovatele a předsedu Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martina Vopěnku, který měl toho dne důvod k oslavě: jeho kniha Nová planeta byla vybrána do prestižního katalogu White Ravens. Katalog každoročně vydává mnichovská Internationale Jugendbibliothek, tištěná verze katalogu bývá tradičně představena právě na knižním veletrhu ve Frankfurtu. Krom Nové planety se na prestižní seznam letos z českých titulů dostaly i tyto knihy: Klárka a 11 babiček autorek Olgy Černé a Alžběty Skálové a titul Hledá se hvězda autorek Lenky Brodecké a Terezy Ščerbové.

Tomáš Sacher, Tomáš Kubíček, Tomáš Halík a Kateřina Kalistová na otevření českého stánku. Foto: Moravská zemská knihovna.

V sobotu 22. 10. se český program na veletrhu dál odvíjel od osobnosti Václava Havla. Na International Stage debatovali Karel Hvížďala a Michael Žantovský, moderovala Zuzana Juergens. Žantovský stručně představil svoji monografii Václava Havla, která už byla přeložena do patnácti jazyků. Posluchači si vyslechli historky z Havlova života (kupříkladu tu o seznámení Žantovského s Havlem, k němuž došlo v souvislosti s Žantovského tehdejším povoláním psychologa), dále se spolu s diskutujícími zamysleli nad politickou situací v Česku, pro mnohé neuspokojivou, jakož i nad „životem v pravdě“ a dalšími velmi aktuálními tématy; kupříkladu nad konceptem „post-truth society“. Žantovský také připomněl, že Havla s Frankfurtem spojuje mimo jiné i fakt, že na frankfurtském veletrhu byla v roce 1989 Havlovi udělena Mírová cena německých knihkupců. Havel si tehdy pro cenu nemohl přijet a v Praze v těch chvílích při příležitosti předání probíhal paralelní večírek, na kterém Havel přednesl slavné Slovo o slově.

Spoluorganizátorem letošní prezentace ve Frankfurtu byla Knihovna Václava Havla, v jejímž čele aktuálně stojí právě Žantovský. Ten v závěru setkání na International Stage promluvil o Knihovně, konkrétně o své radosti z faktu, jak dobře se knihovně daří, jak hojně je navštěvována, a to především mladými lidmi. Zájem o Havla v nejmenším neklesá, uzavřel. Poté Žantovský přešel zpátky na český stánek, kde mu začínal další program. Tentokrát šlo o již jen skromné posezení v užším kruhu, v němž se dostalo i na dotazy. Žantovský opět hovořil o monografii Václava Havla a o navazujících tématech.