S jistou experimentální ledabylostí se hrdinka prokousává svým traumatem: nemá děti, a dokonce ani stálého rodičovsky perspektivního partnera. Román, který ne úplně předvídatelným způsobem detabuizuje „nemateřství“.

Beletrie, Próza

Pražanka Amálie je intelektuálka plná energie, miluje hory, učí se japonsky… a přece jako by její život ustrnul ve zvláštní nehybnost. Ve věku, kdy její vrstevnice na poslední chvíli zakládají rodiny, ona stále proplouvá z jednoho nevydařeného vztahu do druhého a pomocí psychoterapie, úniků i psychotropních látek se snaží vyřešit přetrvávající neporozumění s přespříliš přítomnou matkou i mrtvým otcem. Při pozorování světa i sebe sama střílnou „nehybných“ okamžiků však Amálii nechybí bystrá ironie a sebereflexe, která tomuto příběhu o konci mládí, odehrávajícím se v Praze i v Japonsku, dodává až nesnesitelnou lehkost.

Kateřina Rudčenková (1976) je básnířka, prozaička, autorka divadelních her. Držitelka německé ceny Huberta Burdy (2003) a Magnesie Litery (2014) obsadila druhé místo v dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka (2006). Její básně a hry byly přeloženy do více než dvaceti jazyků, samostatné knižní básnické výbory vyšly v Rakousku, Velké Británii, Srbsku a Řecku.