„Herbář je dnes vnímán jako katalogizovaná sbírka sušených lisovaných rostlin s etiketami. Herbář Petra Borkovce eviduje básnické formy a jazykové obraty.“
Poezie
Invenční, vynalézavý a zcela jedinečný básnický katalog Petra Borkovce spojuje básnický jazyk 19. století, ohlasy lidové poezie, všemožné citáty, výpůjčky a aluze s myšlenkovým a vyjadřovacím stylem příslušníků současných obskurních zájmových menšin, jako jsou detektoristé kovů, chovatelé, rybníkáři, pěstitelé a entomologové, vyznavači outdooru, zbraní, porna, myslivci, vážkaři, kriminalisti, členové družstva nájemníků, básníci. Jejich unikátní jazyky jsou současně vzácným exponátem Borkovcovy sbírky. Borkovec kombinuje starou obuzenou češtinu, žánr inzerátů, popisy zločinů a zločinců, texty popových hitů, staré přírodopisy a učebnice českého jazyka, bajky na způsob Ezopových, špatné překlady určené k redigování, bulvár tištěný, elektronický i televizní, lidovou inzertní publicistiku. Herbář k čemusi horšímu tak tvoří geniální variace, parodie a šlechtěné výhonky i genetické mutace vyrešeršovaných vyjadřovacích forem.
Petr Borkovec (1970), básník, prozaik, překladatel. Pracoval jako redaktor Nakladatelství Lidové noviny, Lidových novin, Literárních novin, revue Souvislosti. Od roku 2005 do roku 2023 byl dramaturgem a moderátorem pražského literárního café Fra. Píše pravidelné texty pro rozhlasovou stanici Vltava, časopisy A2, Qartál a internetový literární časopis iliteratura. Vyučuje na Katedře literární tvorby VŠKK. Stálý spolupracovník revue Listy. Borkovec debutoval v roce 1990 sbírkou básní Prostírání do tichého (Pražská imaginace). Jeho zatím posledními knihami jsou prózy Nějaká Cécile a jiné (Fra) a kniha pro děti Diktáty (s Andreou Tachezy; běžíliška). Nakladatelství Baobab připravuje pro rok 2026 knihu básní Malé lodě.Borkovec překládá poezii ruských básníků Vladislava Chodaseviče, Vladimira Nabokova, Jevgenije Rejna, Josifa Brodského, Jurije Odarčenka aj. Spolu s lingvistou Matyášem Havrdou se věnuje překladům antických tragiků: společně přeložili Sofoklova Krále Oidipa, Aischylovu Oresteiu, Eurípidovy Bakchantky, Eurípidovu Médeu. V roce 2027 bude mít v Národním divadle premiéru nový překlad Sofoklovy Antigony. Borkovec knižně publikoval ve Velké Británii, Itálii, Francii, Slovinsku, Rumunsku a především v Německu a Rakousku. V němčině vyšlo téměř celé jeho básnické i prozaické dílo a Borkovec získal rakouskou Cenu Norberta C. Kasera (2001), německou Cenu Huberta Burdy (2001) a Drážďanskou cenu lyriky (2024).