Po mimořádně úspěšném románu Němci přichází Jakuba Katalpa s propracovaným mnohovrstevnatým románem ze současnosti.

Květa je po manželově smrti sužována pocitem samoty a neužitečnosti. Ve sklepě svého domu proto vybuduje malou místnost — doupě — a čeká na návštěvníka, kterého by do ní mohla zavřít a jemuž by mohla vyprávět svůj životní příběh. Zatímco Květa opečovává svého vězně, v Americe umírá na rakovinu Akiko Ikedaová. Dochází sice na chemoterapii, ta však nezabírá a její manžel postupně ztrácí víru v manželčino uzdravení. Hoang Thi Anhová opouští rodný Vietnam a vydává se na dalekou cestu do Prahy, aby pomohla své dceři s vedením domácnosti a malého obchodu. Naráží při tom na odcizení, nejen kulturní, ale také rodinné a generační. Jakkoliv jsou cesty protagonistů zprvu mimoběžné, v jednom okamžiku se protnou v Praze, aby pak nadále pokračovaly vlastním směrem. Všechny tři příběhy tak představují míjení, nedorozumění i paralelnost lidských osudů.

Z recenzí

„Katalpa napsala živelně smutný román, plný lidské úzkosti a bezmoci. Popisuje osamělost v její nejsyrovější a zároveň nejopravdovější podobě. Zdržela se jakéhokoli patosu nebo citového vydírání, osudy jejích postav jsou opravdové a v tom je jejich síla.“

—Lucie Zelinková, Právo

„Stejně jako v případě Němců i tentokrát se Jakuba Katalpa drží krátkých kapitol a střídmého, věcného stylu. Dechberoucí moment přichází ve chvíli, kdy se autorce povede čtenáře přesvědčit, že zavřít cizího člověka ve sklepě a držet ho tam dlouhé měsíce je úplně normální. Za to klobouk dolů. Stejně jako za postupnou katarzi v přemýšlení vězněného pošťáka, jehož pocity se od prvního dne až po ten poslední postupně posouvají z jedné strany emoční škály na druhou.“

—Monika Zavřelová, MF Dnes