„Všichni jsme tak trochu rasisté v globální vesnici zvané Země.“

Beletrie

Láska v době globálních klimatických změn se odehrává v indickém Bangalore, kam hlavní hrdina Tomáš přijíždí na mezinárodní vědeckou konferenci. Potýká se tu nejen s kulturním šokem, zážitky z xenofobních postojů kolegů z různých zemí a pocity vykořeněnosti, ale s vlastní bezradností a smíšenými vzpomínkami. Hledá kořeny stereotypů ve svém vlastním uvažování, ale díky důslednému používání druhé osoby plurálu je to nakonec čtenář, koho oslovuje. Indickou realitu konfrontuje vypravěč se Tomášovými zážitky z kontrastního Islandu, kde se objevuje part „já“, osobní ich-forma. Ty jsou součástí Tomášovy love-story s emancipovanou Indkou. Protagonista zaobírá problémy současného světa: akademickým šlendriánem, minulostí národa, xenofobií, rasismem, migrací, kulturními stereotypy nebo rozdíly mezi Západem a Východem. Zároveň je deprivant dnešní doby, člověk bez domova a kotvy. Svérázný styl budící dojem překotnosti a mluvenosti plyne přirozeně, udržuje napětí a stupňuje absurditu chaotického světa. Čtivost a věrohodnost Pánkových textů je živena jeho zkušeností emigranta, díky nim také působí až cestopisecky.