Básnická sbírka, v níž se existenciální obrazy lidí dneška mísí s poselstvími z dávných věků.
Poezie
Nepokojná, fragmentární sbírka členěná do pěti oddílů je obrazem neklidnosti, nedokončenosti a torzovitosti zmateného a ztraceného světa. V jejím čele stojí stejnojmenná sedmidílná báseň vyplněná troskami promluv, oznámení, výzev. Kompozice sbírky je založena na opakování motivu odnášení, odkládání a zvedání předmětů i na motivech všednodenního snažení – bolestivého a namáhavého poponášení sebe sama – pro Hruškovu poetiku tak příznačných. Překvapivý je ale v nové Hruškově básnické sbírce nový motiv: aluze obtížně srozumitelných fragmentů dávných hliněných tabulek ve včleněném cyklu devíti básní s názvem Hliněná tabulka. Pasáže z nich, které chybějí, jsou zničené, porušené, nečitelné, mezerovité, nedokončené, poškozené… Ještě že domýšlet si příběhy je lidský sedmý smysl, ještě že neúplnost je sladká.

Petr Hruška (1964, Ostrava) je básník a literární historik. Vydal básnické sbírky Obývací nepokoje (1995), Měsíce (1998), Vždycky se ty dveře zavíraly (2002), Auta vjíždějí do lodí (2007), Darmata (2012), Nikde není řečeno (2019) a Spatřil jsem svou tvář (2022). Jeho básně vycházejí v cizojazyčných knižních vydáních v Británii, Itálii, Německu, Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, Maďarsku aj. Obdržel Drážďanskou cenou lyriky, Cenu Jana Skácela, Magnesii Literu za poezii či Státní cenu za literaturu. Čas od času bývají jeho texty zhudebňovány rozmanitými hudebními uskupeními. Píše také krátké prózy, vydal deníkovou sbírku Jedna věta (2015) nebo soubor textů V závalu (2020), publikuje eseje, úvahy a sloupky např. pro internetovou rubriku Revolver Revue nazvanou „Bubínek Revolveru“. Je autorem několika divadelních scénářů (např. Průběžná O(s)trava krve, s Radovanem Lipusem), edičně připravil k vydání sebrané dílo Jana Balabána nebo soubor veršů Ivana Martina Jirouse Magorova mystická růže. Ve svobodných poměrech studoval literaturu na vysokých školách v Ostravě a Brně. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR se zaměřením na literaturu dvacátého století, zejména na poezii.