Ve svém dystopickém románu Stručné dějiny Hnutí nás Petra Hůlová prostřednictvím vypravěčky Věry, lektorky převýchovné instituce Hnutí, nesmlouvavě a se suverénním tahem uvádí do světa blízké budoucnosti.

Beletrie, Sci-fi

Ten je podřízen ideologii radikálního humanismu, který lektorka Věra ve své Instituci uvádí do praxe. Věřin popis života v Instituci je zároveň popisem praktik a vzestupu Hnutí, které je odhodláno jednou provždy skoncovat s pohledem na ženu jako na tělo. Hodnota ženy je věcí jejích vnitřních, nikoli vnějších kvalit. Sexuální přitažlivost založená na fyzické atraktivitě a mládí je neetická. Klienty převýchovných Institucí se stávají muži, kteří to nechápou. Zapálená vypravěčka nenechává nikoho na pochybách, že ve jménu tohoto dobra nejsou na překážku ani zcela mimořádné oběti.

Petra Hůlová (1979) patří k nejpřekládanějším a žánrově nejvšestrannějším českým prozaikům. Její tvorba sahá od psychologických sond do mezilidských vztahů, například Zlodějka mýho táty (2019) či Macocha (2014), přes dobrodružné příběhy, jako je Stanice Tajga (2008) nebo Paměť mojí babičce (2002), alternativní českou historii (Strážci občanského dobra, 2010) až po dystopii (Stručné dějiny Hnutí, 2018). V roce 2021 vyšel v Argu román Liščí oči, autorčina první kniha pro mládež. Za svou tvorbu Hůlová získala řadu literárních cen, mj. Magnesii Literu, Cenu Jiřího Ortena či Cenu Josefa Škvoreckého. Věnuje se také psaní divadelních her a filmových scénářů.