Obrazově-textová meditace o významu času vychází z einsteinovského postulátu, že jeho vnímání je relativní. Přesto každý stojíme před úkolem naplnit tuto výzvu smyslem.

Literatura pro děti a mládež

Výpravný paperback není jen datovou encyklopedií o veličině, která tajnosnubně dodává všemu na Zemi čtvrtý rozměr, tedy i paměť a punc pomíjivosti. Konceptuálně uchopený uměleckonaučný princip, jejž David Böhm úspěšně uplatnil už při průzkumu funkcí naší hlavy, moderního urbanismu či úlohy Antarktidy v ekosystému planety, staví na ohromující vynalézavosti. Čtenářům staršího školního věku přibližuje proměnlivou délku času i jeho vliv na naše nitro, klade ohledně jeho účelu filozofické otázky a taky učí si v oné relativitě dopřávat chvíle významotvorné nudy, zatímco čas dál tekutě proudí poháněn zákonitostmi, které nám není souzeno – a snad ani radno – poznat. A neméně dynamický je rytmus, v jakém autorská kniha objekt zájmu studuje. Přehled pikanterií jako od Dorling Kindersley střídají koláže a stripy, po deníkovém vyznání následuje úderný vizuální apel. A nejen ten ekologický, aby bylo v budoucnu časomírou ještě co měřit. Přepočteme-li střední délku lidského života na přirozený řád dnů, nedojdeme k bůhvíjak kolosálnímu numeru. Latinské carpe diem je málo – doceňme každou vteřinu, co máme k dispozici.