Kniha dvou linií, které se nakonec propojí – spolu s osudy dvou osob, které si nemohly být vzdálenější – otce a dcery.

Beletrie

Alena Mornštajnová, prozaička, která vyniká v zachycování složitosti mezilidských vazeb, se opět věnuje rozmáchlé rodinné historii ve spojení s dějinami českých zemí 20. století. Tentokrát se zaměřuje na nejednoduchý vztah otce a dcery a jeho vývoj. Ve výpravné próze Tiché roky je demonstrován na příkladu uzavřené Bohdany žijící s protivným otcem a laskavou submisivní Bělou – není divu, že taková kombinace vytváří napětí. Kapitoly v románu, mluvčí i časové roviny se střídají – paralelní příběh přesvědčeného komunisty Svatopluka Žáka, Bohdanina otce, je příkladem socialistické iluze o smysluplném plánování. Silný intimní román s tajuplnou atmosférou vrcholí v momentu, kdy se obě linie protnou.

Alena Mornštajnová (1963) vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Pracovala jako lektorka anglického jazyka a překladatelka, nyní se živí jako spisovatelka. Žije ve Valašském Meziříčí. Debutovala v roce 2013 románem Slepá mapa, o dva roky později následoval román Hotýlek. Především díky oceňovanému románu Hana z roku 2017 se Alena Mornštajnová stala jednou z nejoblíbenějších současných českých spisovatelek. Její čtvrtý román Tiché roky (2019) zvítězil ve čtenářské anketě Kniha roku. Na jaře 2021 vydala dystopický román Listopád, za který dostala Cenu Česká kniha 2022. O dva roky později jí vyšel psychologický román Les v domě. Je také autorkou knih pro děti Strašidýlko Stráša (2018), Kapka Ája (2022) a Teribear. Tajemství modré krabice (2022).