Kniha dvou linií, které se nakonec propojí – spolu s osudy dvou osob, které si nemohly být vzdálenější – otce a dcery.
Beletrie
Alena Mornštajnová, prozaička, která vyniká v zachycování složitosti mezilidských vazeb, se opět věnuje rozmáchlé rodinné historii ve spojení s dějinami českých zemí 20. století. Tentokrát se zaměřuje na nejednoduchý vztah otce a dcery a jeho vývoj. Ve výpravné próze Tiché roky je demonstrován na příkladu uzavřené Bohdany žijící s protivným otcem a laskavou submisivní Bělou – není divu, že taková kombinace vytváří napětí. Kapitoly v románu, mluvčí i časové roviny se střídají – paralelní příběh přesvědčeného komunisty Svatopluka Žáka, Bohdanina otce, je příkladem socialistické iluze o smysluplném plánování. Silný intimní román s tajuplnou atmosférou vrcholí v momentu, kdy se obě linie protnou.