Bohemistický seminář 2015 a šestnáctý ročník Měsíce autorského čtení

Bohemistický seminář 2015, 11. – 15. 7. 2015, Brno, Stará Říše, Petrkov, Lipnice nad Sázavou, Praha.
Měsíc autorského čtení 2015, 1. 7. – 4. 8. 2015, Brno, Ostrava, Košice, Lvov, Vratislav.

Bohemistický seminář je akcí financovanou Ministerstvem kultury, provozně a obsahově seminář v roce 2015 už podruhé zajišťovalo brněnské nakladatelství Větrné mlýny, které v Brně organizuje i Měsíc autorského čtení.

Hostem letošního ročníku MAČe byla Ukrajina; mohli jsme tak vidět kupříkladu Oksanu Zabužko, Serhije Žadana, Jurije Vynnyčuka, Tarase Prochazko či Jurije Andruchoviče. Spojení semináře s MAČem, největší akcí svého druhu u nás, jistě má své výhody, zároveň jsem se však mezi seminaristy setkal s názorem, že v dobách, kdy středem akce byla Praha, nikoli Brno, účastníci se cítili být více vtaženi do českého literárního provozu; seminář tehdy probíhal paralelně se Světem knihy, takže seminaristé měli možnost potkat se s nakladateli, autory či kolegy překladateli. Tím nechci říct, že přesunutí semináře do Brna je očividná chyba, jde spíše o to, že akce tím dostává jiné ladění; jde o ladění řekněme historizující, orientované na prověřené autory. Těmito prověřenými autory letos byli Jaroslav Hašek (jehož seminaristé potkali na Lipnici – návštěva Haškova hrobu a památníku), dále Josef Florian a Bohuslav Reynek (autobusový zájezd do Staré říše a Petrkova). V taktéž historickém duchu se nesla prohlídka po Brně s názvem „Brno nacistické“. Nacistickým Brnem seminaristy provedl spoluautor publikací Brno nacistické a Brno stalinistické Michal Konečný. Z žijících českých autorů se seminaristé mohli seznámit s Igorem Malijevským či Karolem Sidonem (s oběma díky MAČi, neb Malijevský se Sidonem v Brně četli ve dnech, kdy v Brně pobývali i seminaristé). Součástí brněnské části programu byly i přednášky: Co je spisovné (Petr Peňáz), Dětská literatura v Českých zemích dnes a zítra (Martin Reissner).

V rámci pražského pobytu seminaristé mohli vyslechnout rozpravu o Samizdatu s Petrem Placákem. V hospodě U vystřelenýho voka se taktéž představila pražská nakladatelství Labyrint (svůj podnik představil Joachim Dvořák) a Fra. Ve středu 15. července se pak na samý závěr uskutečnila akce s názvem Hřbitovní kvítí, při níž se seminaristé seznámili s hroby následujících tvůrců: Jakub Arbes, Ondřej Sekora, Mejla Hlavsa, Jiří Gruša a „další a další“, jak stálo v programu Semináře. Hřbitovem Malvazinky seminaristy provedl Viki Shock, básník a spisovatel, donedávna zaměstnanec hřbitovní správy Malvazinky.

Letošní překladatelské soutěže (Překladatelská cena Susanny Roth – info o soutěži a letošních vítězích víz níže) a Bohemistického semináře se účastnili tito bohemisté:

Mirko Kraetsch (Německo),
Helliana Ianculescu (Rumunsko),
Radost Železarova (Bulharsko),
Gergana Urumova (Bulharsko),
Sviatlana Rohach (Bělorusko),
Oleg Zabelin (Rusko),
Anjelina Pencheva (Bulharsko),
Elena Semerdjieva (Bulharsko),
Viktor Lusnikov (Rusko),
Anna Gnot (Polsko),
Olga Akbulatova (Rusko),
Maria Sileny (Německo),
Jasminka Delova-Siljanova (Makedonie),
Maciej Mętrak (Polsko),
Aleksandra Jurek (Polsko),
Laszlo G. Kovacs (Maďarsko),
Tatjana Okopná (Ukrajina),
Iryna Zabiiaka (Ukrajina),
Tomasz Grabinski (Polsko),
Dariusz Tkaczewski (Polsko),
Dorota Dobrew (Polsko),
Walter Bamert (Německo),
Veronika Novoselová (Rusko),
Zsuzsanna Juhászné Hahn (Maďarsko),
Gabriela Georgescu (Rumunsko),
Miroslava Čučupaka (Ukrajina),
Diana Bass (Španělsko),
Ksenija Timenčik (Rusko),
Borislava Spasova (Bulharsko),
Akane Ema (Japonsko),
Aleksandra Seidel-Mączyńska (Polsko),
Maria Pobuda (Švýcarsko),
Sampo Saari (Finsko),
Bothaina Abdelahay Mohamed (Egypt),
Aiga Veckalne (Lotyšsko),
Marije Ozretić (Chorvatsko).

( – Na všechny účastníky máme emailový kontakt. – )

Překladatelská soutěž Susanny Roth 2015

Literární sekce Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU) a Česká centra (ČC) uspořádaly letos první ročník mezinárodní soutěže pro mladé překladatele, pojmenované po renomované švýcarské bohemistce a překladatelce Susanně Roth (1950–1997), která se výraznou měrou zasloužila o propagaci soudobé české literatury v zahraničí. Nultý ročník soutěže, pořádaný u příležitosti výročí Bohumila Hrabala, se uskutečnil v r. 2014.

Soutěž je zaměřena na začínající překladatele do 40 let, jejichž úkolem bylo přeložit odbornou porotou vybraný úryvek současné české prózy autorů obdobného věku. Soutěž proběhla v úzké spolupráci s Českými centry v zahraničí. Uchazeči ze 17 zemí přeložili text z knihy Davida Jana Žáka Návrat krále Šumavy (Labyrint, 2012), životopisného románu o „nepolapitelném převaděči“ Josefu Hasilovi.

Na základě vyhodnocení celkem 90 překladů místními odborníky byli vybráni nejlepší překladatelé ze 13 zemí: Bulharska, Egypta, Finska, Chorvatska, Japonska, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska, Ruska, Španělska, Švýcarska a Ukrajiny.

Každý oceněný překladatel získal symbolickou doživotní průkazku do Moravské zemské knihovny a mohl realizovat několikadenní návštěvu ČR spojenou s účastí na Bohemistickém semináři.

Jména vítězů pro rok 2015:

Bulharsko: Borislava Spasova

Egypt: Bothaina Abdelahay Mohamed

Finsko: Sampo Saari

Chorvatsko: Marija Ozretić

Japonsko: Akane Ema

Lotyšsko: Aiga Veckalne

Maďarsko: Zsuzsanna Juhászné Hahn

Polsko: Aleksandra Seidel-Mączyńska

Rumunsko: Gabriela Georgescu

Rusko: Xenia Timenčik

Španělsko: Diana Bass

Švýcarsko: Maria Pobuda

Ukrajina: Myroslava Čučupaka

Susanna Roth, významná švýcarská překladatelka, bohemistka, literární kritička a vědkyně. Česky se začala učit na počátku sedmdesátých let v Curychu, v r. 1972 dostala stipendium na Univerzitě Karlově v Praze. V r. 1992 založila českou pobočku nadace Pro Helvetia v Praze, později zastupovala tuto nadaci v Bratislavě; organizovala kulturní výměny, zprostředkovávala stipendia, výstavy, koncerty či divadelní zájezdy. Mezi české autory, jejichž díla přeložila, patří Daniela Hodrová, Petr Chudožilov, Josef Hiršal, Bohumila Grögerová, Jiří Kratochvil, Ladislav Klíma, Eda Kriseová, Jan Trefulka a především Milan Kundera a Bohumil Hrabal. Je autorkou knihy Laute Einsamkeit und bitteres Glück: Zur poetischen Welt von Bohumil Hrabals Prosa (Bern, 1986; česky Hlučná samota a hořké štěstí Bohumila Hrabala: K poetickému světu autorových próz, Praha, 1993) a editorkou sborníku Hommage à Bohumil Hrabal (Frankfurt am Main, 1989).

Petr Peňáz se od roku 1990 na Masarykově univerzitě věnoval češtině, latině, klasické řečtině, obecné a historické jazykovědě a teorii komunikace. Od roku 1997 se soustředí na otázky specifických lidských nároků: přičinil se např. o vznik Střediska Teireiás, jehož cílem zprvu bylo zajistit profesionální servis pro nevidomé a slabozraké studenty. Později středisko rozšířilo svoji působnost na neslyšící a nedoslýchavé studenty a konečně na studenty se specifickými nároky na vysokých školách obecně. Petr Peňáz je také autorem studie Poznámky k češtině ve vojenském prostředí, kterou publikoval v roce 1987 po absolvování základní vojenské služby.

Martin Reissner je literární a výtvarný historik, kritik a publicista, v současnosti generální ředitel Moravského zemského muzea. Texty o kulturní teorii, výtvarném umění, literatuře, divadle, historii a dějinách motorismu zveřejňuje od poloviny 90. Let. Více než dvacet let pracoval v redakci časopisu pro teorii a kritiku dětské literatury Ladění, po desetiletí byl jeho šéfredaktorem. Seminaristy čeká přednáška k současné české literatuře pro děti.

Viki Shock, narozen 1975 v Praze. Absolvoval Střední technicko-strojní školu, poté pracoval jako mechanik, sanitář, knihovník, vrátný, asistent produkce v České televizi a korektor; v současnosti je zaměstnaný na hřbitově. Píše poezii a prózu, věnuje se publicistice, koláži, kresbě, amatérské hudbě a filmu. Vydal osm knih. Debutoval sbírkou básní Dvacet deka něžností (1997), následovala vrcholná čísla Dvakrát opakované ňadro (1999) a Karel Bodlák: Květy bodláčí (2001). Vloni autor připojil „lehký funerální románek“ Zahradníkův rok na hřbitově.

Ohlas na Bohemistický seminář v tisku k nahlédnutí zde: Bohemistický seminář v tisku.