Equus Press vydává „translokální“ autory

Nakladatelství zaměřené na experimentující pražské anglofonní spisovatele provozuje Čech David Vichnar.

Rozhovory

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Co vás vedlo k založení Equus Press?

Vědomí nedostatečnosti či přímo absence publikačního prostoru pro v Praze působící anglofonní autory. Ta je dána povahou věci, není tedy omezena na Prahu jako takovou: je logické, že i přes rozšířenou znalost angličtiny sáhne český čtenář z „pražských“ autorů po těch česky píšících, na druhou stranu jen málokteré nakladatelství v anglofonním světě poskytne dostatečné možnosti publikovat autorům, kteří působí za hranicemi tohoto světa a často píší o skutečnosti, jež je jen těžko sdělná či přeložitelná. Tato skupina autorů a druh literatury dostaly přívlastek „translokální“. Tuto translokálnost se v rámci poezie rozhodl propagovat pražský Poetry Micro-Festival, s Equus Press jsem se tedy pokusil o totéž v rámci prózy.

Podle čeho si vybíráte rukopisy, resp. knihy k překladu?

Zatím jsme vydali čtyři tituly, všechny od v Praze působících anglofonních autorů, takže translokálnost je zatím vůdčím kritériem, byť jsou to knihy velmi odlišné žánrově – od sbírky povídek přes novelu po současný pikareskní román – a od autorů velmi rozdílných poetik. Spojuje je jen jakási široce pojatá „experimentálnost“ výrazových prostředků a často a-mimetické užívání jazyka jako nejvlastnějšího předmětu literatury. Knihy k překladu, zatím jen připravované, tvoří další tematický okruh, kterému by se Equus Press rád věnoval. V edičním plánu je sborník překladů z filozofického díla Georgese Bataille a román H Philippa Sollerse. Oba opět spojuje nejen avantgardnost a formálně-žánrová inovativnost – oba mj. stojí na pomezí beletrie a teorie –, ale také fakt, že jejich dílo zůstává v anglickém kontextu jen torzem, že valná část jejich díla se dosud nedočkala překladu.

Máte nějaký vzor v jiném, třeba již etablovaném nakladatelství? Spolupracujete nebo hodláte spolupracovat s jinými subjekty?

Edičním plánem, zaměřeným na méně známé experimentální psaní stojící stranou oficiálních kánonů, je nám přirozeným vzorem nakladatelství Dalkey Archive Press. Úzce spolupracujeme s londýnským nakladatelstvím Veer Press, zaměřeným na inovativní anglofonní poezii grafické či akustické povahy, kontakty máme i v Amsterdamu (skupina kolem časopisu Versal) a Berlíně. Twisted Spoon Press, vydávající anglickojazyčné publikace, ale založené v Praze, tvoří svým zaměřením na překlady české avantgardy a experimentální poezie i prózy do angličtiny jakýsi přirozený protipól Equus Press.

Kde na provoz nakladatelství berete finanční prostředky?

Částečně svépomocně, částečně přes granty. Pro svou editorskou práci využívám kontaktů a zkušeností nabytých během činnosti v knižní řadě Litteraria Pragensia Books, kde působím jako šéfredaktor.

Jakým způsobem knihy distribuujete? Je to vzhledem k mezinárodnímu profilu nakladatelství snadnější, nebo naopak těžší?

Knihy máme v hlavních pražských anglofonních knihkupectvích, dále jsme na Amazonu, on-line distribuci máme též přes kanály knižní řady Litteraria Pragensia Books. Povahou věci je dáno, že se orientujeme na zahraniční publikum, české chceme oslovit hlavně překlady a pravidelně pořádanými dvojjazyčnými čteními.

Jaké máte na vydané knihy ohlasy?

Vesměs pozitivní, a to jak na poli mezinárodním – za všechny jmenuji vynikající recenzi novely Breakfast at Midnight Louise Armanda od Richarda Marshalla pro časopis 3AM –, tak i domácím: Hospodářské noviny otiskly recenzi Breakfast at Midnight, v Praze vzniknuvší časopis B O D Y recenzoval News Clown Thora Garcii, anglická verze Přítomnosti publikovala úryvek z téhož titulu.

Kde všude se knihy a jejich autoři již prezentovali a co se chystá do budoucna?

Kromě pravidelných čtení v Praze jsme absolvovali sérii autorských večerů ve Velké Británii, autoři již též četli ve svých rodných zemích (Thor Garcia např. nedávno četl ze svého románu v San Diegu v rodné Kalifornii). Na podzim chystáme již téměř tradiční čtení v Londýně v rámci Festivalu malých vydavatelství (Small Publishers Fair).

Proč jsou pro vás anglofonní autoři v Praze zajímavější než ti čeští? Jaká je podle vás budoucnost této scény a jejího propojení s českými autory v Praze, resp. v České republice?

Pražskou anglofonní scénu jsem měl možnost poznat jako velmi mnohotvárný soubor různých individualit, které na různě dlouhou dobu a v různé míře intenzity svedla dohromady Praha jako místo, v němž – a často o němž – píší a tvoří. Třebaže její „zlatá léta“ proběhla patrně během první post-revoluční dekády, její tvůrčí potenciál trvá – nejvýmluvnějším dokladem budiž antologie jako The Return of Král Majáles či From a Terrace in Prague. Equus Press vznikl jako pokus nabídnout alternativu všeobecné tendenci, kterou jsem při mapování dvacetiletých dějin pražské anglofonní literatury zpozoroval. Tedy tendence, dle níž valná většina těchto autorů nemá možnost během svého pobytu se publikačně podílet na pražském literárním životě, Prahu začasté kvůli pocitu umělecké izolace opouštějí, a Praha se tak často stává epizodou jejich literárního vývoje, kterou „zúročují“ jinde a později. Příkladem budiž Brit Tom McCarthy či Američan Joshua Cohen, dnes oba zavedení spisovatelé ověnčení cenami, kteří v Praze v devadesátých letech strávili mnoho let, ovšem museli ji opustit, aby onoho dnešního „zavedení“ mohli dosáhnout. Nejde tedy o „zajímavost“ – spíše o snahu být užitečný literárnímu provozu tam, kde je to nejvíce zapotřebí a kde lze i malým nakladatelstvím napomoci dialogu mezi jazyky a kulturami, který aspoň pražští „translokální“ autoři, zdá se, bytostně potřebují.

 

Rozhovor připravil Jaroslav Balvín

 

O nakladateli
David Vichnar (*1983) je překladatel, redaktor a vydavatel, v současnosti pracuje na doktorské dizertaci o Jamesi Joyceovi a angloamerických a frankofonních literárních avantgardách. Během práce na dizertaci pobývá střídavě v Praze, Paříži a Londýně. Je autorem monografie James Joyce Against Theory (2010), šéfredaktorem odborného časopisu Hypermedia Joyce Studies a spolu-redaktorem literárně-kulturní revue VLAK, pro niž překládá současné české básníky (např. Adama Borziče, Jonáše Hájka, Jaromíra Typlta či Josefa Straku). Jeho knižní překlad sbírky Louise Armanda vyšel v roce 2011 v nakladatelství Petr Štengl pod názvem Pohlednice z Auslandu. Překlady současné anglofonní poezie (Pam Brown, Philip Hammial, Jill Jones či Maurice Scully) mu vyšly v časopisech Babylon a Psí víno.

CzechLit