Série toho nejlepšího z roku 2016 po kapitole věnované beletrii pokračuje výběrem titulů z žánrové fikce. Jedním z cílů CzechLitu přitom je vystavení právě této součásti literatury, o které už ani v českých podmínkách dávno neplatí, že jde o lehké, odpočinkové či snad jen málo významné čtení. Žánrová fikce, která byla v českém literárním kontextu dlouho přehlížena a opomíjena nejvýznamnějšími literárními cenami, konečně získává zaslouženou pozornost. Pomalu se začíná ustalovat i sám pojem „žánrová fikce“, který v češtině nemá tradici a který ještě donedávna mnohým zněl cize, nepřirozeně. České detektivky, sci-fi či noir už prostě táhnou nejen čtenáře, ale i literární vědce, kritiky a zahraniční nakladatele. Důkazem vysoké úrovně českých žánrových literárních děl budiž následující výběr roku 2016. Po rozsáhlém tématu věnovaném novým českým autorům detektivek jde o další reprezentativní přehled dané oblasti.

Obsah

Sci-fi/Fantasy

Chaim Cigan: Puzzle

Petra Stehlíková: Naslouchač

Detektivka

Michal Sýkora: Ještě není konec

Iva Procházková: Dívky nalehko

Jiří Březina: Polednice

Nela Rywiková: Děti hněvu

Pavel Mandys (ed.): Praha noir

Chaim Cigan

Puzzle

(Torst, 504 stran)

Pod pseudonymem Chaim Cigan píše Karol Sidon, spisovatel a vrchní zemský rabín. Dnes už to víme. Když však pod tímto dvojznačným pseudonymem vydal první část tetralogie Kde lišky dávají dobrou noc, Altschulovu metodu, bezmála celé Česko žilo dobrodružným pátráním po autorovi; knížka tehdy působila jako zjevení… Puzzle jsou třetím dílem tetralogie. V textu se mísí sci-fi prvky, dobrodružství, záhady, filosofie, ale i humor. Hrdinové se pokoušejí pochopit důsledky experimentu, který byl na počátku pohybu v čase, vzniku paralelních světů a nekonečné řady lidských kopií. Strůjci původního fenomenálního objevu se snaží i za cenu nejvyšší oběti napravit důsledky vědeckého pokušení, které je vedlo k tomu, že nezodpovědně uplatnili objevy své odpoutané inteligence. Sidonovy knížky vyšly v polštině či holandštině. Podle nás dlouhodobě sázka na jistotu.

Z recenzí

„Sidon zůstává mistrem dialogu a zachycení tenze mezi zvykem a erotikou.“

— Milan Ducháček, Respekt

„[…] čtivé sci-fi plné humorných a erotických scén, historických či judaistických odboček a hovorových dialogů o tom, co člověka přiměje učinit svobodné rozhodnutí a jak dalekosáhlé důsledky to v dějinách může mít.“

— Daniel Konrád, Hospodářské noviny

Odkazy

Web: www.karolsidon.com
Nakladatelství: www.torst.cz

Petra Stehlíková

Naslouchač

(Host, 380 stran)

Petra Stehlíková (nar. 1976) své knihy nejprve vydávala vlastním nákladem, teď je v jednom z největších nakladatelských domů v zemi. Její knížky měly od začátku úspěch u čtenářů žánrů fantasy a young adult. Po Velké válce je svět rozdělen na dvě části, jedna je obyvatelná a druhá je zamořená jedovatými plyny. Obyvatelnou polovinu chrání štít, který čerpá energii ze zvláštního nerostu zvaného sklenit, jehož těžba způsobuje mnoho nemocí a znetvoření. Třináctiletá Ilan se jako jedno z mála dětí narodila bez deformací. Aby nebyla odvedena od své rodiny, od dětství se vydává za chlapce a skrývá se v hábitu s maskou, který musí sklenaři nosit na znamení podřízenosti. Díky své schopnosti naslouchat sklenitu se začíná učit sklenařským brusičem. Ví, že musí za každou cenu uchránit své tajemství před pětadvaceti bojovníky, nepřáteli, kteří zotročili její lid. Přesto se nedokáže ubránit, postupně se s muži sbližuje a zjišťuje pravdu, která byla sklenařům po celá léta tajena. Naslouchač je první díl plánované série.

Z recenzí

„[…] autorka stvořila fascinující příběh. Naslouchač se směle vyrovná i zahraniční tvorbě.“

— Petra Machová, Dagon

„Svět naslouchačů zkrátka stojí za návštěvu, tato česká dystopie má něco do sebe a je velmi osobitá. Určitě jí dejte šanci.“

— Kateřina Stupková, Pevnost (červen 2016)

Odkazy

Nakladatelství: nakladatelstvi.hostbrno.cz

Michal Sýkora

Ještě není konec

(Host, 288 stran)

Český detektivní román se svéráznou komisařkou Výrovou v hlavní roli a zároveň literární předloha televizní série Detektivové od Nejsvětější Trojice. Sýkora přitom za sebou už má dvě knížky se stejnými stejnými detektivy, čtenáři velmi oblíbené, kritikou uznávané. O Modrých stínech Pavel Mandys v Hospodářských novinách napsal: „Uvěřitelná a netriviální zápletka, solidní, byť místy přehnaně detailní charakteristika postav a umění udržet čtenáře v napětí.“ Totéž nabízí Ještě není konec. Je horké srpnové odpoledne roku 1987. Končí prázdniny a dvanáctiletá Hana se v prvorepublikové vile u řeky na periferii města nechtěně stane svědkem mimořádně brutální vraždy. Příslušníci Veřejné bezpečnosti pachatele nápadně rychle zadrží a její tvrzení, že vrahem byl ve skutečnosti podivný zelený přízrak, ze všeho nejvíc připomínající vodníka z Erbenovy Kytice, nikdo nebere vážně. Policejní komisařka Marie Výrová se tentokrát bude zabývat čtvrt století starou vraždou. Po setkání s Hanou Kolihovou, která se z hrůzného zážitku nikdy nevzpamatovala, zpočátku jen ze zvědavosti prostuduje spis dávno uzavřeného případu. Záhy ale nabyde jistoty, že se tehdejší vyšetřovatelé dopustili řady chyb a že k šokujícímu zločinu mohlo mít motiv a příležitost mnohem víc obyvatel onoho zdánlivě ospalého domu.

Z recenzí

„Příběh, který skrz pátrání po vrahovi míří hloub, až někam k lidské podstatě, oživuje autor plnokrevným psaním, včetně dobré práce s hovorovým jazykem. Tvorba Michala Sýkory je jako Dylanova alba Time Out of Mind a Tell Tale Signs, která má nejradši jeho majorka Výrová – na povrchu zklidnělá, uvnitř rozháraná a temná.“

— Štěpán Kučera, Právo

Odkazy

Nakladatelství: nakladatelstvi.hostbrno.cz

Iva Procházková

Dívky nalehko

(Paseka, 340 stran)

V soukromé zahradě je nalezena zavražděná Vietnamka, oděná jen v lehkém erotickém prádle. Svérázný komisař Holina, který dá stejně na svou policejní intuici jako na radu bývalé lásky, psycholožky a astroložky Sabiny, se snaží proniknout co nejhlouběji do okruhu lidí kolem mrtvé dívky. U Procházkové však nikdy nejde jen o efekt; původ zavražděné jí slouží k hlubší sondě do současné české společnosti. Krom toho umí vykreslit věrohodné postavy, s nimiž dokážete žít, rozumíte jim. Jejich vnitřní život je stejně podstatný jako detektivní akce. Dívky nalehko jsou dalším setkáním s majorem Holinou z pražského Oddělení vražd. Jde o druhý díl oblíbené série, podle níž vznikl snad ještě oblíbenější televizní seriál. První díl Vražd v kruhu, jak se celá série jmenuje, už vyšel v polštině. Procházková pravidelně vychází v Německu, krom toho má překlady do více než desítky jazyků. Držitelka mnoha ocenění – pěti Zlatých stuh, dvou Magnesií Liter v kategorii knih pro děti a mládež či nejprestižnější německé ceny za tvorbu pro děti Ceny Friedricha Gerstäckera.

Z recenzí

„Psychologická prokreslenost postav, ruku v ruce s příjemným popisem atmosféry zimní Prahy, to jsou přidané hodnoty k této poctivé detektivce, a také důvody proč byste neměli váhat se zakoupením, zvlášť preferujete-li českou detektivku a jste-li už unavení osamělými alkoholiky z deviantních rodin, kteří více než případy řeší své vlastní démony.“

— Richard Spitzer, Centrum detektivky

„Procházková v Dívkách nalehko příběh vypráví nejen přes optiku vyšetřovatele, ale i vedlejších postav, které se jí podařilo vytvořit velmi reálné, stejně jako například prostředí vietnamské komunity nebo vykřičený domů.“

— Martin Stručovský, E15

Odkazy

Web: www.ivaprochazkova.com
Nakladatelství: paseka.cz

Jiří Březina

Polednice

(Motto, 224 stran)

Autor nejlepší detektivky roku 2013 nám dává další porci příběhů detektiva Tomáše Volfa po předchozím Promlčení. Měl to být rutinní případ mrtvé dívky ze sídliště, při kterém se nováček Tomáš Volf a jeho nezkušená parťačka zaběhnou do práce. Jenže mezi paneláky obchází Polednice, vrah, který své oběti napadá za bílého dne. Motiv „polednice“ přitom známe z českých bájí a jeho přenesení do detektivního žánru je zásadním obohacením Březinova psaní. Na kladnou misku vah musíme přiřadit i kladný kritický ohlas a čtenářskou oblíbenost.

Z recenzí

„Román Polednice pokračuje ve vysoko nastavené laťce. Opět se jedná o velice kvalitní detektivku, která vás od začátku do konce nenechá odtrhnout se od stránek.“

— Lukáš Loužický, Kultura21.cz

„Dominantou Polednice je finále, které je naprosto emotivní a čtenáře nenechá chladné. Polednice je tak zatím nejlepším románem, který Jiří Březina napsal. Pokud bude pokračovat v podobném duchu, máme se opravdu na co těšit.“

— Martin Stručovský, E15

Odkazy

Web: www.jiribrezina.cz
Nakladatelství: www.motto.cz

Nela Rywiková

Děti hněvu

(Host, 287 stran)

Rywiková navazuje na úspěch svého čteného a kriticky dobře přijatého debutu z roku 2013. Už tehdy čtenáře zavedla na periferii města, do polorozpadlého domu schovaného kdesi uprostřed bývalého továrního areálu průmyslové severního Slezska. Příběh s detektivní zápletkou popisoval osudy čtyř sousedů, kteří se při hledání zdánlivě nejjednodušší životní cesty dopustí zločinu; sociální aspekt věci byl zřejmý. Právě v popisu ekonomicky těžce zkoušených a marginalizovaných lokalit je silná stránka Rywikové, což autorka dokazuje i v Dětech hněvu. Ačkoli první stopy policejního vyšetřování zavražděného muže vedou téměř neomylně k místnímu podivínovi, vyšetřovatelé začínají postupně rozkrývat složitě spletenou síť mezi lidmi ze zcela odlišných společenských vrstev. Na jedné straně tak stojí novodobá „elita“ v podobě místního podnikatele a političky, proti nim pak gambler Pavel se svou sestrou a otcem. Příběh je obohacen o vyprávěcí linii sahající až do předválečných časů a odkrývající nejen pozadí detektivní zápletky, ale především to, jak snadno se člověk stává obětí hněvu, dějinných událostí i promlčené spravedlnosti. Ukazuje se, že postavy spojuje mnohem víc, než se na první pohled zdálo.

Z recenzí

„Temná a drsná detektivka Nely Rywikové, v níž se osudy úspěšných — podnikatele Daniela a političky Jany — proplétají s beznadějí gamblera Pavla, jeho otce a sestry, připomíná stylem i sociálním pozadím severské krimi.“

— Alena Slezáková, MF Dnes

„Nela Rywiková (nar. 1979) se ukazuje být jedním z nejzajímavějších nových jmen obrozujícího se českého kriminálního žánru. Skvěle dokáže do svých textů zapracovat genius loci domovského města, a to nejen v podobě přiléhavých popisů prostředí, ale především v organickém propojení různých sociálních vrstev“

— Pavel Mandys, iLiteratura

Odkazy

Nakladatelství: nakladatelstvi.hostbrno.cz

Pavel Mandys (ed.)

Praha noir

(Paseka, 304 stran)

Čtrnáct předních českých autorů přijalo výzvu nabídnout odpověď na otázku, kolik tváří můžou mít pražské zločiny, záhady a tajemství. Soubor navazuje na bohatou tradici kriminálních a tajemných příběhů s pražskými náměty. S Michaelou Klevisovou se vydáme na žižkovské nákladové nádraží, s Milošem Urbanem na Karlův most, v akčních příbězích Štěpána Kopřivy a Martina Goffy navštívíme Hostivař a Vyšehrad, Michal Sýkora se vydává na pražský Pohořelec, Petr Stančík nahlíží do tajemného světa zaniklého židovského ghetta, Petra Soukupová líčí nevysvětlitelné zmizení ve Stromovce, Kateřina Tučková zkoumá temnou minulost starého domu na vltavském nábřeží… Objevný svazek, uspořádaný literárním kritikem Pavlem Mandysem, vychází souběžně v české a americké verzi, kterou newyorské nakladatelství Akashic Books zařadilo do své prestižní řady Noir. Předností svazku je rozmanitost; ne každý autor svůj příspěvek pojal jako čistý noir, v knize tudíž krom jiného máme možnost poznat reprezentativní výběr současné čtivé české prózy.

Z recenzí

„Praha noir je zajímavá sbírka se záludným názvem. A krásnou grafickou úpravou, dodejme. Funguje výborně jako průřez i seznámení se současnými českými prozaiky.“

— Jarda Konáš, Aktuálně.cz

„Zjišťujeme, že na věci kolem zločinu, smrti či zmizení se dá nahlížet různě – jinak, než by odpovídalo zažitým stereotypům, ale přitom poutavě. Praha noir si díky tomu čtenářskou pozornost zaslouží a není podstatné, jestli zrovna líčí pocity matky dětí, nebo pátrání drsného detektiva.“

— Juan Zamora, iLiteratura

Odkazy

Nakladatelství: paseka.cz

Úvodní ilustrace: Detail z obálky knihy Puzzle od Chaima Cigana