Svižně a poutavě napsaná rodinná mozaika osudů tří sourozenců a touze žít vlastní temnotě navzdory.

Hlavní hrdinka Marie se stane cestou metrem na vlakové nádraží nečekaným svědkem sebevraždy mladé dívky. Tato tragická událost ji přinutí k zamyšlení se nad vlastním zpackaným životem, vztahy a vlastní temnotou. Za rytmického drncání vlaku se jí v hlavě vynořují scény z minulosti a z oněch tragických, ale místy i komických střípků se před námi se postupně vyjevuje příběh její rodiny a jejich dvou sourozenců. Jakkoli je však Mariin život plný tragických momentů, deprese a myšlenek na sebevraždu, neopouští ji (místy cynický) humor, hluboce pronikavý vhled do mezilidských vztahů a ani láska.

Z recenzí:

“Lucie Faulerová dovede výborně zachycovat mezilidské vztahy a intimní okamžiky. Například některé scény, v nichž vystupuje Marie a její bratr Adam, jsou v dobrém slova smyslu dojemné a skvěle vystihují pocity a prožitky, které občas přepadnou každého z nás.”

—Česká televize, Art

“Smrtholka má kinematografické proudění obrazů zadřené v sobě. Jako by i vědomí a nevědomí do sebe a od sebe, přes a skrze sebe tekly po vzoru filmového střihu a montáže.”

—Aktuálně.cz

O autorce:

Lucie Faulerová (1989) je prozaička, která vystudovala bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, v rámci své doktorské práce se zabývala fenoménem „nespolehlivého vypravěče“. Od roku 2014 působí jako redaktorka literárního časopisu Aluze. Spolupracuje s Kateřinou Šedou, je např. spoluautorkou knihy Brnox, která získala ocenění Magnesia Literu. V roce 2017 jí vyšel debutový román Lapači prachu a v roce 2020 próza Smrtholka.

Vybrané vydané překlady (1)

Salvé a la muerta Španělština