Ohlédnutí za sopotským festivalem – II. část

O své dojmy z polských Sopot se dělí Jan Novák.

Rozhovory, Zprávy

jan-novak

Byl jste hostem festivalu Literacki Sopot. Jak hodnotíte celou tu akci?

Já osobně jsem si Literacki Sopot hodně užil, pro mě bylo Tříměstí velkým objevem, a jak často se stane, že člověk zvrací bok po boku velkých umělců, jako byli muzikanti z Kafka Bandu? Navštívil jsem i několik panelů, kterým se kromě těch povinných na uměleckých festivalech normálně vyhýbám, a uvědomil si minimálně to, jak blízké si naše jazyky jsou a jak skvělým dobrodružstvím by bylo učit se polsky v Polsku a proniknout do vaší kultury, jenomže to určitě ve hvězdách mít nebudu. A ještě jedna věc se mi v Sopotech líbila – praktičnost pořadatelů: když jsem marně sháněl neplacené parkoviště pro své auto, tak mi bylo poraděno, ať ho nechám za radnicí, že tam se pokuty nedávají. A když se ukázalo, že to dokonale funguje, tak jsem si v Sopotech začal připadat jako „insider“…

Jak reagovali diváci na film Občan Havel přikuluje? Chtěli s Vámi po projekci mluvit?

Diváci reagovali velice živě. Chápali veškeré nuance, což bylo osvěžující, protože když ten film promítám v bývalém prvním světě, tak musím v diskuzích začínat od Adama. Pro mě to byl velice příjemný večer a když na něj vzpomínám dnes, tak mi to připadá, že ten film byl vlastně jenom přívěskem naší diskuze…

Dostal jste už od prvních polských čtenářů nějakou zpětnou vazbu po tom, co byla do polštiny Vaše kniha přeložena?

Zatím jedinou zpětnou vazbu mám od toho novináře (spisovatele?), který moderoval mou besedu v Sopotech, a ta byla úžasná – prý ho přečtení knihy donutilo přehodnotit názor na Čechy a český odboj. Nic lepšího, než že člověk někoho nějak osvítí, si jako spisovatel ani nedovedu představit.

Tvrdí se, že Poláci jsou fascinováni českou literaturou. Souhlasil byste s tím na základě svých zkušenosti? Co pro Poláky znamená česká literatura?

Na tuhle otázku se necítím, nevím o tom dost.

Vidíte nějaké rozdíly mezi způsobem vnímání české literatury polskými a americkými čtenáři?

V celkovém emotivním vyznění, o které při četbě hlavně jde, žádný rozdíl nevidím, ale Poláci toho daleko víc a daleko rychleji chápou, protože sdílíme zkušenost s Homo Sovieticusem a spoustu historie a jsme si vůbec dost blízcí, což jsem pochopil až v Americe. Z Prahy je daleko jasněji vidět rozdíly, ale v Chicagu jsem s Poláky hrál hokej a falšoval žádosti o hypotéku a všechno bylo vždycky úplně jasné…

Ptala se Olga Słowik.

CzechLit