Každoroční setkání zahraničních bohemistů pod záštitou Ministerstva kultury letos pořádala Moravská zemská knihovna, která je zároveň pověřena i prezentací české literatury na zahraničních knižních veletrzích. V minulosti se role pořadatelů semináře postupně ujaly Obec spisovatelů, Svět knihy nebo nakladatelství Větrné mlýny. Pokud jde o letošní ročník, akce se účastnilo šedesát pět bohemistů z celého světa. Mezi hosty byla i velká jména světové bohemistiky, jako jsou finský překladatel Švejka Eero Balk, rumunská laureátka ceny Premia Bohemica Helena Ianculescu nebo významná polská překladatelka Dorota Dobrew. Nechyběli ale ani zástupci mladší generace bohemistů ze zemí jako Anglie, Japonsko a Německo, mezi nimiž byli i laureáti Ceny Susanny Roth, pro které byla návštěva ČR a účast na semináři odměnou za vítězství ve výše zmíněné soutěži pro začínající překladatele, kterou každoročně organizuje Literární sekce Institutu umění – Divadelního ústavu ve spolupráci s Českými centry. V minulých letech byl počet účastníků zhruba poloviční.
Velká část tradičních přednášek proběhla už v pátek 15. 7. v prostorech Moravské zemské knihovny v Brně. Miroslav Balaštík, který už víc jak 20 let působí coby šéfredaktor nakladatelství a časopisu Host, hovořil o marketingu literárního díla. Na základě výzkumu Jiřího Trávníčka nastínil, jak se čeští čtenáři rozhodují pro nákup knih. V pozoruhodné přednášce literárního kritika bylo snad nejpřekvapivější zjištění, jak malou roli při výběru knih sehrávají recenze. Čtenáři si totiž knížky vybírají zejména podle žánru, tématu či autora a na základě doporučení blízkých. Na úkor významu literární kritiky roste význam tzv. opinion makerů, tedy lidí, kteří na sociálních sítích hodnotí, kritizují a doporučují jednotlivé tituly.
Bohemisté v Moravské zemské knihovně. Foto Tomáš Kubíček.
Ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček představil hlavní proudy v české literární vědě za posledních 25 let a tři hlavní centra výzkumu, konkrétně Ústav pro českou literaturu AV ČR, Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (spolu s Institutem pro studium literatury) a Filozofickou fakultu Jihočeské univerzity. Vybral také několik desítek nejnovějších literárněvědných publikací, které jsou českým bohemistům pravděpodobně důvěrně známé, avšak totéž se nemusí týkat bohemistů působících v zahraničí; pro ty byl výběr jistě přínosem.
Petr A. Bílek zaujal osobitou přednáškou o současné české próze. Hned na začátku poznamenal, že v ní od 80. let chybí velká témata a stěžejní díla. Přesto se ale za bezmála hodinu bohemisté dověděli o mnoha významných knihách a tématech charakterizujících českou literaturu posledních dvaceti let, které jsou často v zahraničí málo známé. Bílek vyzdvihl několik trendů, jako jsou vliv filmových a divadelních zpracování literárních předloh (Viewegh, Dousková), posun za hranice České republiky (Rudiš, Andronikova) nebo příchod žánrové literatury (Kulhánek, Kopřiva) na začátku 21. století.
Petr A. Bílek. Foto Tomáš Kubíček.
Po přestávce na oběd se diskuse přesunula od prózy k divadlu. Stalo se tak v rámci přednášky Davida Drozda o současném českém dramatu. Drozd představil několik nejzajímavějších českých děl z období po sametové revoluci, od etablovaných dramatiků jako Lenka Lagronová či Petr Zelenka po představitele nejmladší generace jako je Anna Saavedra. Radim Kopáč z Oddělení literatury a knihoven Ministerstva kultury poté informoval bohemisty o grantovém programu MK ČR na podporu překladů české literatury. Tento program letos přispěl více než šesti miliony korun k vydání 135 titulů, což je rekordní počet a toto číslo představuje zhruba dvě třetiny všech překladů české literatury, které vyjdou v roce 2016.
V sobotu anglista, literární historik a teoretik Josef Jařab mluvil o překladech knih z angličtiny. Nejdříve nastínil dějiny překladů anglofonní literatury do češtiny a pak se ve své poutavé přednášce věnoval i takovým tématům, jako jsou např. fenomén pokrývačů v období normalizace, kdy lidé propůjčovali svá jména překladatelům, kteří nesměli publikovat. Dále se Jařab věnoval problémům, se kterými se potýkali překladatelé v druhé polovině 20. století, kdy např. v češtině ještě nebyl zavedený termín pro džíny; při překladu knihy Kdo chytá v žitě museli její překladatelé vymyslet zcela nový slang. Dle Jařaba byl tento slang mezi čtenáři natolik populární, že ho mladí Češi do pár let vzali za svůj.
Josef Jařab. Foto Soňa Šinclová.
Málo známé téma německo-moravské literatury poté představila Ingeborg FialováFürstová, která působí na Katedře germanistiky FF UP v Olomouci. Jedním ze zajímavých projektů, kterým se na FF UP v Olomouci zabývají, je databáze německo-moravské literatury. V databázi nyní mají už více než 3 000 autorů včetně např. Roberta Musila nebo Marie von EbnerEschenbachové. Právě o životě Marie von EbnerEschenbachové se účastníci dozvěděli ještě více o den později na přednášce Eleonory Jeřábkové. Přednáška se odehrála na malebném zámku Lysice, kde byla nedávno otevřena nová expozice o této spisovatelce. Bohemisty snad nejvíce zaujaly aforismy rakouské spisovatelky, z nichž se největší oblibě těšil tento: „Duch jazyka se nejzřetelněji projeví v jeho nepřeložitelných slovech“ (Der Geist einer Sprache offenbart sic ham deutlichsten in ihren unübersetzbaren Worten).
Na programu semináře nechyběly ale ani méně akademické exkurze. Bohemisté měli možnost projít se s Kateřinou Tučkovou po brněnské čtvrti Zábrdovice nebo si prohlédnout a prolistovat rukopisy a staré tisky z fondu Vědecké knihovny v Olomouci, kde krom středověkých textů mají i první vydání Kytice nebo Babičky.
V Olomouci se bohemisté zúčastnili také procházky městem, kterou pro ně připravil germanista Oldřich Břenek z Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Díky této procházce se bohemisté nejen seznámili s dějinami metropole Hané, prohlédli si monumentální sloup Nejsvětější Trojice, barokní kašny či proslulý „socrealistický“ orloj, ale dozvěděli se také, proč se vegetarián Gustav Mahler rozhodl opustit město, a poznali tajemství zamilovaného olomouckého černého koně.
Dále v Olomouci proběhlo setkání s autory Annou Zonovou a Romanem Ludvou, kteří hovořili o, dle Ludvy neexistujícím, literárním duchu Olomouce, ale i o svých zkušenostech s překládáním. Zonová uvedla několik konkrétních příkladu špatných překladů, například českého překladu Coetzeeho Hanebnosti. Zonová krom toho ale vybrala i ukázky z překladů svých děl do cizích jazyků. Její poznámky vzbudily v publiku vášnivou debatu o tom, zdali musí být překladatel také umělcem.
Anna Zonová, moderátor Petr Minařík a Roman Ludva. Foto Soňa Šinclová.
Jelikož se seminář uskutečnil v průběhu literárního festivalu Měsíc autorského čtení (MAČ), bohemisté si také mohli poslechnout Michala Viewegha nebo Petru Soukupovou, kteří ve čtvrtek a pátek v plném hledišti brněnského Divadla Husa na provázku četli ze svých nejnovějších knih a odpovídali na otázky publika. Čtení, které už nespadalo pod křídla MAČe, se odehrálo také v Olomouci, kde se bohemisté seznámili s místní poezií v podání básníků Petra Pustoryje, Jana Dadáka a Stanislava Denky.
Stanislav Denk. Foto Soňa Šinclová.
Další atrakcí semináře, na kterou snad všichni účastníci netrpělivě čekali, byla návštěva vily Tugendhat, která celou literárně-kulturní akci uzavřela.