Literatura pro děti a mládež, Próza
Jako novinka volného edičního záměru Olivovníky vychází nečekané dílo, pohádkový příběh Vlastimila Třešňáka s česko-anglickým názvem The Vole – hraboš hrdina.
Vlastimil Třešňák, folková hvězda sdružení Šafrán, malíř, spisovatel (a nyní převážně rocker) se pohádkovým motivům nikdy nevyhýbal. Znalci jeho díla opatrují vydání novely …a ostružinou pobíd koně, románem Evangelium a ostružina se autor k tématu i příběhu po letech vrátil, ale skutečnou pohádkovou knihu vydává až nyní.
Příběh vznikal nejprve pro soukromou potěchu a pobavení lidí z nejbližšího okolí autora, studium problematiky domácího trampingu, kterému se Třešňák mj. soukromě věnoval, mu přineslo řadu inspirativních podnětů. Po dokončení zásadního obrazu Sir Robert Baden-Powell byl již jen krůček ke vzniku uvedeného pohádkového díla. Svou zásluhu na dokončení knihy mělo možná i soustavné a více než otravné naléhání ze strany nakladatele, jak to bylo dál…
Příběh knihy se nedá popsat, to se musí prostě číst. A jedině ten čtenář, který se do četby ponoří a přistoupí na nabídnutou hru, tj. rozmotávání smyček, odhalování drobných pastí a skrývaček, které autor marnotratně trousí po celé knize, ocení, jak autora asi psaní bavilo. Kniha se neodehrává za notně obehranými devatero řekami a devatero horami, nýbrž v pražských Hlubočepích a jejich okolí. Třešňák se samozřejmě nesnížil k nějaké zlatovlasé princezně, drakovi, půlkou království známý bard otevřeně pohrdá! Děj není podstatný, paleta postav je více než pestrá, pochopit souvislosti se málokomu podaří (zřejmě tam ani nejsou). Autorova fantazie je bezbřehá a vábí čtenáře do děje, aby v nejnapínavějším místě odbočil jinam, pokochal se místem, situací, asociací, a pokračuje úplně jinde a ve zcela jiných souvislostech. Postavy vstupují na scénu, jak je autor přivolá, pochválí či obalí dehtem a peřím a odkopne, aby uvolnily místo dalším, ať již pro děj potřebným či nikoli.
Rodiče budou zřejmě občas tápat, nechytat se, záviďme tedy těm, co naopak podlehnou pábení a přistoupí na Třešňákovu hru se slovy, záviďme jim, budou s napětím a nadšením prožívat příběh statečného hraboše a všech okolo.
Na závěr zásadní upozornění: Pokud by cokoli komukoli něco nebo někoho připomnělo, je to jen a pouze jeho problém! Všechny osoby a příběhy jsou do puntíku vymyšlené.
O autorovi
Vlastimil Třešňák (* 26. dubna 1950 v Praze). Hudebník, spisovatel, malíř a fotograf. Pražský rodák, vyrůstal v Karlíně, po ukončení základního vzdělání prošel řadou příležitostných zaměstnání a od roku 1968 působil ve svobodném povolání jako zpěvák folkových písní. V 70. letech patřil spolu s Vladimírem Mertou, Dagmar Voňkovou, Petrem Lutkou a Jaroslavem Hutkou k nejvýznamnějším představitelům naší písničkářské scény, byl rovněž zakládajícím členem sdružení Šafrán. Je mu vlastní výrazně osobitý písničkářský styl, neintelektuálsky kritický pohled na oficiální kulturu i společnost, neškolený, o to působivější expresivní zpěv. Od 70. let vystupoval s různými cikánskými hudebníky, především s muzikantskou rodinou Kormanů. První a patrně nejslavnější album Zeměměřič vyšlo poprvé ve Švédsku zásluhou přítele Jiřího Pallase, který je sestavil z ilegálních nahrávek. Album se stalo legendou, kritik Jiří Černý o něm napsal, že je nezařaditelné, osobité a že po Krylově Bratříčkovi a Mertových Baladách z Prahy znamená třetí výrazný mezník české folkové písně. Dnes vystupuje Třešňák se svojí bluesrockovou skupinou Band a v roce 2010 vydal zatím poslední album Němý suflér, které vyjde koncem roku 2011 i jako vinyl.
Ve vztahu k oficiálnímu režimu byl Třešňák vždy nekličkující, ostrý, přímočarý a logicky konfliktní. V druhé polovině 70. let již nesměl veřejně vystupovat, je signatářem Charty 77 a po sérii brutálních výslechů na Stb odešel v roce 1982 do exilu, nejdříve do Švédska, později do Německa. Po roce 1995 žije převážně v České republice.
V 70. letech se proslavil rovněž jako malíř, fotograf a spisovatel. První povídky a novely vydal v exilových nakladatelstvích, mnohé vyšly i v překladech, v roce 1995 vydal kritikou ceněný román Klíč pod rohožkou a v roce 2007 bilanční rozhovor To je hezký, ne? s publicistou Ondřejem Bezrem.
Jako malíř je rovněž samouk, proslavil se mj. cykly obrazů Rozhněvaní muži nebo Dodělané obrazy, zúčastnil se řady skupinových i samostatných výstav, vyšly mu dvě obrazové monografie – Adam & Söhne (1986) a 49 + jedna (2004).
Třešňák se svojí tvorbou pohybuje spíše v okruhu bývalého undergroundu, dnes alternativní kultury. V současnosti se věnuje především koncertům jím produkované hard-trampové kapely Totem´s, pro kterou napsal repertoár a pro niž vytváří nový styl dokumentů – koláží s novým komentáře, to vše pod pseudonymem Ganz Egal.
V roce 2011 začal psát, nejprve pro vlastní potěšení, cyklus z Konopných pohádek, na otravné naléhání nakladatele jej dokončil, ilustroval a vydal.
S tradičně ironickým nadhledem popisuje v životopisné knize To je hezký, ne?, jakou má metodu při psaní: „Je to biochemický proces. Nevím, kdy tomu Třešňákovi začne, kdy skončí. Příjemný proces, příjemnější než exhibování na jevišti. Tak dlouho otravuje, až donutí. Možná elektrošok po nějakém zážitku. Vím, že kromě mého těla a duše existuje ještě něco třetího, co toho Třešňáka navádí, aby na struny hrál takhle, tohle vyfotil, takto psal, takhle maloval. To nejsem já, kdo navádí. To nejsme my, to je někdo třetí. Já nejsem jenom Třešňák, já se tak pouze jmenuji.“
Obsah
Díl první: Udatný hraboš Luboš * Lubošovi rodiče * Něco málo o Lubošovi * Lubošova vítězná práce * Zpět do současnosti * Něco málo o fotříčkovi * Mezi Bambíny * Dobrá zpráva * Odlet z Karlína do USA * V USA * Frantik se našel * Návrat z USA * Ráno v Hlubočepích * Lubošova matička Běta * Zpět do Hlubočep * Stoletá voda * Zpět do Hlubočep II * Prďolové! * Hraboška Božka z Pastoušky * Boženčini rodiče * Dětma nezatopíš! * Všední jitro v Pastoušce * A je po potopě! * Lubošova veselá pomsta * Padla! * Na Vidouli! * Svatba musí počkat! * Luboš se rozhodl * Aféra prvního tajemníka Chrudoše * Kdo je Chrudoš? * Stoklasovo odhalení * IZSHMP přijíždí * Mezi ploty * Nová 100pa! * Zpět do tunelu * Kolaudace tunelu * Už prd! * Morda Svrba, svišť se zvláštním zlozvykem * Láska podle prof. Dr. Hrb. Koukalíka * Příprava svatby * Kdo je Lenka Dvaculíková? * Ráno, pátek třináctého * Konečně obřad! * Kdo je vlastně boháček Planďák? * Planďákova kariéra * Zpět na svatbě * Kdo je Mešuge Bob Dylina? * Svatební cesta * Vyplutí * Na širé vodě * Setkání s vynálezcem * Mlha! * Další setkání * Splav! * Žofín * Fejetonista * Ach, ti disidenti! * Malá odbočka * Pokračujeme v plavbě * Puch! * Štvanice * Cíl! * Ráj na zemi! *
Díl druhý: Udatný hraboš Víťa * Něco málo o Víťovi * Proč už není Kája di Mařík Víťův idol? * Ráno na place * Po polednách * Kája di Mařík se vybarvuje * Pišta a Růžena * Film je dotočen * Co s Víťou? * Krátce o mistru Androšovi * U mistra Androše * O udatném Icikovi * Štěstí v neštěstí * Ve Waltrovce * Icikovo neštěstí * Icikovo štěstí * Konec smutného příběhu * Zpět do nory mistra Androše * Houstinec of the Rising Sun * V logálu * Prázdná kapsa * Hostinský Valcha * Zpět v logálu * Na shledanou v sobotu! * Sochař Pablo Pakoš * Pakošova kariéra * Závěr soutěže * Halalí! * Hraboši se scházejí * Svišti se trousí * Halalí se rozjíždí! * Program začíná * Svišti provokují! * Intermezzo * Miss Mokré tričko * Intermezzo II * Kdo maže, ten jede! * Tombola * Před usnutím * Prof. Dr. Hrb. Koukalík pokračuje * Schůzka Víti a slečny Jiřiny * Schůzka Icika a slečny Soni * U bazénu v Podolí * Kdo je ropouch zo Zákopca? * Konečně Petřín! * V Národním technickém muzeu * Závěr prohlídky * Kdo je tedy Pišta Langoš? * Zpět v Technickém muzeu * Krátce o průvodci Drobným * Konečně Petřín! * Úterý * Odkrývka betonu * S chutí do toho! * Co teď? * Doktorka Stáňa Šubrtová * Stánina kariéra * Anamnéza/diagnóza * Blíží se prázdniny * Nastaly pololetní prázdniny * Příprava na cestu * Malé extempore pro pobavení * Cesta do cílové stanice * U cíle * Cesta na Staré bělidlo * Na Starém bělidle * Sama babička * A jde se! * Cestou na zámek * Avšak co to najednou? * Vše se vysvětlilo * Kdo to byl? * Ratibořický zámek * Před zámkem * V zámku * Pokroutky! * Duch! * Vysvětlená záhada * Kapucka * Babička a kněžna konečně osaměly * V komnatě komtesy Hortensie * Hlad! * Ztratily se děti! * Úprk ze zámku * U Splavu * V kiosku * Zelená knížka * Film začíná * Opět v kiosku * Pst! * Ano! * Co teď? * Pronásledování * Na mýtině * Záchrana v poslední chvíli * Zadržení lupiče * Přátelé se opět scházejí * Zpět v kiosku * Hrdinové dne * Veselí * Konec dne se blíží * Sobota ráno * Na nádraží * Kněžnin dar * Nastupovat! * Krátce o krtku Mullerovi
Ukázka
Kapitola LVII | ACH, TI DISIDENTI!
To už ale novomanželé proplouvali vlnobitím u Národního divadla a kavárny Slavie, kormidlo zlobilo.
„Jsou vás plný noviny, hraboši!“ Ze Zlaté kapličky vyběhla matka vlasti Kuráž s ochrankou a mávala Rudým právem nad hlavou. „Národ sobě, gratulujeme!“
„Děkujeme!“ poděkovali Luboš a Boženka z paluby. „Co furt děláte, Vlasťo?“
„Dělám doma bytové divadlo, ve špajzu! Václav Havel mi samizdatem píše novou roli!“ křikla matka Kuráž a vběhla do protější slávistické kavárny. „Píše mi Babku Kuráž!“
* * *
„I my vám gratulujeme, hraboši!“ z okna kavárny kynuli lepič muchláží Jiří Kolář a vydavatel samizdatů Václav Havel s pytlem na rameni. „Grratulujeme jménem Charty 77 a osum!“
„Ach, vy disidenti!“ zamávali i hraboši. „A co furt děláte?“
„Tvoříme, stříháme, lepíme!“ Jiří Kolář měl od svých muchláží a koláží umatlané prsty, přilepily se mu na ně čtyři kulinářské básně Václava Havla. „Cifix!“
„Cifix!“ zaklel i V. Havel a pohodil si pytlem. „Kam s ním?“
„Nevím, jsem od toho lepidla celej zaslanej!“ vysvětlil J. Kolář, i jazyk se mu lepil na patro. „Celej zaslanej!“
„Chci samizdatem knižně vydat sbírrku básní Recepty Olze!“ ráčkoval kornoutkem dlaní V. Havel a pytlem sekl o podlahu. „Recepty Olze a pak nějakýho Tigrrida!“
„Toho znám!“ volal Luboš, byl od dětství sečtělý. „Toho jsem četl!“
„A já chci z Kříže u potoka vystříhat, zmuchlat a slepit kolektivní Anonymně zaslaný bianco dopis!“ prozradil na sebe i ulepený Jiří Kolář. „Dopis pak anonymně a nevyplaceně zašlu na nějaké ministerstvo. Ještě nevím, jak ho nazvu.“
„Ten jsem taky už četl!“ zamával Luboš naposledy…
Křest
Toto nečekané dílo bude představeno na koncertě Totem´s v klubu Kaštan v Praze 6, dne 20. prosince 2011.
(Galén)