Miroslav Žamboch

Miroslav Žamboch

Spisovatel fantasy a sci-fi literatury. Je autorem několika desítek povídek, novel a románů, které pravidelně vycházejí v polštině. Narodil se 13. 1. 1972 v Hranicích.


Název Nakladatelství Rok Vybrané vydané překlady Ocenění
Ve službách klanu Triton 2013
O olši, která nikdy nic nevzdala Triton 2012
Na vlastní pěst Triton 2012
Pašerák Triton 2012
Drsný spasitel Triton 2012 PL
Visio in Extremis Triton 2011
Hořící andělé Triton 2011
Hitman Triton 2010
Megapolis Triton 2010
Čas žít, čas zabíjet Triton 2010
Dlouhý sprint s ozvěnou Triton 2009
Na ostřích čepelí Poutník 2009
Líheň Triton 2009 PL
JFK 13 - Prokletí legendy - Dámská hra Triton 2008
Koniáš - Vlk samotář Triton 2008
Koniáš - Muž na stezce Triton 2008
Predátoři Triton 2007
Basil - valašský Vojvoda Triton 2006
Maverick - Pěšec na odpis Triton 2006
JFK 3 - Meč a tomahawk Triton 2006
JFK 6 - Se smrtí v zádech Triton 2006
JFK 2 - Není krve bez ohně Triton 2005
JFK 1 - Pašerák Triton 2005
Na křídlech tornáda Klub Julese Vernea 2004
Seržant Klub Julese Vernea 2004 PL
Bez slitování Klub Julese Vernea 2003
Ve službách klanu
Ve službách klanu
O olši, která nikdy nic nevzdala
O olši, která nikdy nic nevzdala
Na vlastní pěst
Na vlastní pěst
Pašerák
Pašerák
Drsný spasitel
Drsný spasitel
Hořící andělé
Hořící andělé
Hitman
Hitman
Megapolis
Megapolis
Čas žít, čas zabíjet
Čas žít, čas zabíjet
Dlouhý sprint s ozvěnou
Dlouhý sprint s ozvěnou
Na ostřích čepelí
Na ostřích čepelí
JFK 13 - Prokletí legendy - Dámská hra
JFK 13 - Prokletí legendy - Dámská hra
Koniáš - Vlk samotář
Koniáš - Vlk samotář
Koniáš - Muž na stezce
Koniáš - Muž na stezce
Predátoři
Predátoři
Basil - valašský Vojvoda
Basil - valašský Vojvoda
Maverick - Pěšec na odpis
Maverick - Pěšec na odpis
JFK 3 - Meč a tomahawk
JFK 3 - Meč a tomahawk
JFK 6 - Se smrtí v zádech
JFK 6 - Se smrtí v zádech
JFK 2 - Není krve bez ohně
JFK 2 - Není krve bez ohně
JFK 1 - Pašerák
JFK 1 - Pašerák
Na křídlech tornáda
Na křídlech tornáda
Seržant
Seržant
Bez slitování
Bez slitování
Z recenzí
Konečně pořádný román od Žambocha. Tímto zvoláním se projevovali nadšenci této modly české fantastiky, když se na pultech objevil Drsný spasitel.
—BoboKing
Knihovnice.cz

Vystudoval jadernou fyziku, publikovat začal v polovině 90. let časopisecky. Knižně debutoval souborem tří fantasy povídek Poslední bere vše (Klub Julese Vernea, 2000). Následoval román ve stylu military sci-fi Seržant (Klub Julese Vernea, 2002), který byl přeložený i do polštiny. Žamboch je autorem řady samostatných povídek a novel, k nejznámějším patří ovšem jeho série. Prvním z „jednotících“ hrdinů se stal Koniáš, který vystupoval už v jeho první povídce Zpověď válečníka (1995). Dále vystupuje v románu Na ostřích čepelí (Poutník, 2001), v souboru povídek Ostří oceli (Fantom Print, 2002), v novele publikované v miniaturním formátu Konec vlka samotáře (Triton, 2005), v souboru Muž na stezce (Triton, 2008) a v románu Vlk samotář (Triton, 2008).

Známý je Žamboch i jako autor českého ekvivalentu sériových příběhů po vzoru spisovatele Marka Stonea. Stvořil postavu Agenta Johna Francise Kováře (ne nadarmo má iniciály JFK), dal ji ale k dispozici i dalším autorům, jednotlivé díly série Kovářových osudů tak píše pokaždé jiný autor. V současnosti jich je na světě 35, Žamboch společně s Jiřím Walkerem Procházkou napsal první až čtvrtý díl, potom 6. díl, 7., 13. 14., 22. a 28. díl. Kovář je vysloužilým vojákem, který má za sebou i službu v NATO, po jejím opuštění nastoupil ke zvláštní jednotce, která zasahuje v paralelních světech, v minulosti i v budoucnosti.

Ukázka

Farma, na kterou jsem narazil, byla ve skutečnosti malou oázou s jezírkem a vydatnou artézskou studní uprostřed. Hospodář se ve své práci dobře vyznal, úrodnou půdu využil do posledního zbytku, políčka rozdělil zavlažovacími kanály, které teď byly suché. Pravděpodobně zavlažoval jen ráno a večer. Projel jsem po úzké cestě a zastavil před domy obehnanými dva metry vysokou kamennou zdí. Brána byla otevřená. Vjel jsem dovnitř. Z domu postaveného z bílých kamenných kvádrů vyšla žena a zůstala stát ve stínu přístřešku nad dveřmi. Měla dlouhé plavé vlasy a pěknou postavu.
„Dobrý den,“ pozdravil jsem.
„Ať chcete cokoliv, nedostanete to. Zmizte.“
V sedle sice vypadám jako Kostěj Nesmrtelný, metr šestadevadesát vysoký vyzáblý chlap, kosti a šlachy potažené kůží, ale v poušti se pohostinství neodmítá, pokud k tomu nemáte skutečně pádný důvod.
„Potřebuji jen vodu, paní. Hned pojedu dál.“
Kývla na někoho ukrytého za rohem stodoly a rukou mávla na chlapíka pozorujícího mě ze stáje. „Táhněte k čertu! Nechci vás tady!“
„Potřebuji vodu.“
Z domu, který sloužil současně jako dílna a obydlí pro čeledíny, vyšel muž, za obojky držel dva přerostlé vlkodavy. Každý vážil nejméně šedesát kilo a slintal touhou pustit se do mne. Krásná zvířata, byla by škoda zabít je.

—Koniáš – Muž na stezce (Triton, 2008)