Česká média reflektují Lipský veletrh 2019

Ohledně výsledků Lipského veletrhu panují vysoká očekávání.

Zprávy

Český stánek na Lipském knižním veletrhu 2019. Foto: Facebook Leipzig2019Tschechien

Český stánek na Lipském knižním veletrhu 2019. Foto: Facebook Leipzig2019Tschechien

Hlavní celoplošné tištěné deníky, literární periodika online, ale i Český rozhlas a Česká televize věnovaly svou pozornost Lipskému veletrhu už před jeho zahájením, během všech čtyř dnů jeho konání i těsně po jeho zakončení. Nyní reflektují, jak veletrh proběhl, s vyhlídkami potenciálních výsledků a efektů pro českou literaturu na německojazyčném trhu. Většina z nich se shoduje na tom, že veletrh proběhl po organizační stránce dobře a že jeho výsledky bude možné zhodnotit nikoli nyní, těsně po skončení veletrhu, nýbrž až v několikaletém horizontu.

Spisovatelka – a jedna z oficiálních hostů vyslaných na veletrh Ministerstvem kultury ČR – Bianca Bellová, napsala úvahu pro Salon Práva a organizaci veletrhu zhodnotila jako dobrou.

„… pořádající Moravská zemská knihovna a programový koordinátor Martin Krafl (si) neukousli malé sousto. Přivezli do Lipska 55 českých autorů a autorek – poezie, próz i knih pro děti a komiksů. Do Saska se tak přesunula značná část našeho literárního provozu. Údajně šlo o největší invazi spisovatelů z jednoho státu za celou historii veletrhu. K tomu je třeba připočíst všechny překladatele a bohemisty z Německa, ale i jiných zemí, české nakladatele a lidi zajišťující doprovodný program.“

Magazín Aktuálně v obšírném článku citoval zahajovací projev ministra kultury Antonína Staňka i ředitele veletrhu Olivera Zilleho a shrnul dosažené výsledky veletrhu s ohledem na počet hostů a vyšlé překladové tituly. Zaměřil se zejména na očekávání německých čtenářů a trhu: „Těší mě, že 30 let poté, co se podařilo překonat rozdělení Evropy, bude Česko zastoupeno téměř 60 autorkami a autory a zhruba 70 překlady a bude hlavním hostem veletrhu,“ řekla při včerejším zahájení v lipské koncertní síni Monika Grüttersová, pověřenkyně německé vlády pro kulturu. „Je to pěkné zdůraznění česko-německého spojení,“ usoudila.“

iDnes shrnula výsledky veletrhu podobně, s větším cílením na potenciální příležitost českých knih a jejich autorů zaujmout německé čtenáře, a citovala hlavní odpovědné osoby ze strany organizátorů, totiž Tomáše Kubíčka a Martina Krafla. Uzavřela, že: „Kromě v Německu zavedených jmen, jakými je Jaroslav Rudiš, Jáchym Topol nebo Radka Denemarková, zajímají podle Krafla německé čtenáře, novináře i nakladatele hlavně Kateřina Tučková, Iva Procházková nebo Tereza Semotamová. Česko tak po posledním hostování z roku 1995 do Lipska přivezlo i výrazná ženská jména.“

Radim Kopáč z MK ČR nazval svůj článek o veletrhu Šance na změnu a porovnal průběh a očekávání veletrhu v Lipsku 2019 s jeho předchůdcem z r. 1995, kdy byla ČR rovněž hlavním hostem veletrhu.

„Na příkladu Jaroslava Rudiše je dobře vidět, co všechno je dneska k úspěchu na německojazyčném trhu potřeba. Napsat dobrou knihu nestačí. Autor musí být často na místě, vládnout solidně německy, mít štěstí na šikovného překladatele nebo překladatelku, dostat se do náruče velkého knižního domu, posbírat pár cen, udělat si dobrý obrázek v médiích – a v neposlední řadě být extrovertní typ, jenž zvládne trochu kabaretních čísel kolem. Prostě každodenní dřina. A zároveň hozená rukavice. Kdo ji zvedne, nepoznáme za pár dní, až knižní veletrh v Lipsku skončí – uvidíme za dva tři roky.“

Jan Lukavec reflektoval Lipský veletrh každodenně pro Facebookový profil iliteratury. V sérii příspěvků zpravodajsky informoval o aktuálních událostech, v posledním shrnul své dojmy z veletrhu v přehledovém zamyšlení:

„Myslet si, že se menšinová literatura jako ta česká prosadí sama o sobě díky svým kvalitám, je zřejmě přehnaný idealismus až naivismus. Jestli byl tento první český sebeprezentační krok úspěšný, to záleží i na tom, nakolik bude promyšlená podpora z české strany pokračovat, a zdali se uskuteční plán navázat na lipské hostování zaujetím stejné role na větším veletrhu ve Frankfurtu. Každopádně čeští organizátoři se poctivě snažili udělat co nejvíce pro to, aby se naplnil úvodní citát i ve fyzickém smyslu, tedy aby i české knihy překračovaly hranice a komunikovaly.“

Český rozhlas vyslal do Lipska svou redaktorku Markétu Kaňkovou, která po celou dobu veletrhu psala on-line reportáž. ČRo připravil také seriál rozhovorů autorů s jejich překladateli Nalezeno v překladu, přinesl řadu na veletrh zacílených rozhovorů a dalších pořadů i článků na webu ČRo, včetně reportážního zhodnocení veletrhu v rámci Zápisníku zahraničních zpravodajů. Veletrh pro Rozhlas glosovala také jedna z autorek veletrhu, spolupracovnice ČRo Tereza Semotamová.

O Lipském veletrhu se vysílalo i v České televizi, a to v téměř 10 zpravodajských relacích na stanici ČT Art, v pořadu Události v kultuře, před veletrhem, v jeho průběhu i po jeho zakončení, a dále v reportáži na ČT24: „Martin Krafl, programový koordinátor projektu, jímž se Česko v Lipsku prezentovalo, před začátkem veletrhu uvedl, že za úspěch české účasti by se dalo považovat, pokud by se alespoň čtvrtina ze sedmdesáti nových překladů objevila v následujícím roce v edičních plánech nakladatelství v Německu, Rakousku či Švýcarsku. Jak moc tuzemští autoři zaujali, napoví už na podzim největší knižní veletrh na světě ve Frankfurtu nad Mohanem, který se zaměřuje více než ten lipský na obchodní stránku literatury.“

CzechLit