Esej

Knihu literárních esejů Otromundo tvoří tři části. Analýza Cortazárovy povídky Axolotl, zamyšlení nad pobytem Alberta Camuse v Čechách a úvahy o literatuře a snu.

Petr Pazdera Payne (1960) si v jednotlivých esejích všímá literárních postupů a schémat jiných tvůrců a upozorňuje na skutečnosti, kterých si obvykle čtenář nevšimne anebo si je v prvním plánu neuvědomí. V textu věnovaném Cortazarovu Axolotlu upozorňuje na literární podobnosti a vlivy jiných autorů, především Borgese a Danta. Rozpoznává rovněž inspirativní místa, která se v různých obměnách v Cortazarově textu objevují. Důležitá je rovněž komparace Cortazarových motivů, například smrti, z motivy A. E. Poa. Payne zmiňuje i různé interpretace textu, které analyzuje a případně se vůči nim argumentačně vymezuje. Kapitola věnovaná Camusovi a Čechám je uvozena citátem z Cizince – příběhem, kdy si odsouzený na smrt přečte v cele tragickou zprávu z Čech, která končí vraždou. Camuse údajně téma natolik zaujalo, že jej využil i pro svou hru Nedorozumění. Payne také upozorňuje na další otisky Čech v

Camusově tvorbě a domýšlí, že města, krajina a reálie se nenápadně, ale podstatně vepsala do Camusovy mysli. Dokládá to například pasážemi z Camusových Zápisníků, kde jsou zmiňovány nejen české architektonické památky, ale i hospody a například i pachy a vůně. V poslední kapitole knihy hledá autor odpověď na literární přístup k otázce, co je sen. Rozlišuje vědecký a literární přístup ke snu a uvažuje, že literatura se může ke snu a jeho interpretaci přiblížit nejvíce ze všech oborů. V této souvislosti pak Payne rozebírá snové texty a texty se snem.