Alena Mornštajnová

Alena Mornštajnová

Česká spisovatelka a překladatelka. Vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Pracovala jako lektorka anglického jazyka a překladatelka. Žije ve Valašském Meziříčí. V roce 2013 vyšel její debutový román Slepá mapa, který byl nominován na Cenu Česká kniha 2014. Její druhý román Hotýlek vyšel v roce 2015. Roku 2017 vydala třetí román, Hana, kterým si získala zřejmě největší uznání, román byl také přeložen do několika jazyků. Roku 2018 vydala svou první knížku pro děti Strašidýlko stráša, s ilustracemi Galiny Miklínové – také ta je čtenářsky velmi oblíbená. Její dosud nejnovější román, Tiché roky (2019), potvrdil její pozici domácí autorky bestsellerů, prozaičky s jednou z nejširších čtenářských základen u násm, která vtrhla mezi etablované české prozaiky relativně pozdě, ve středním věku, ale o to razantněji.


Název Nakladatelství Rok Vybrané vydané překlady Ocenění
Listopád (Listopád) Host 2021
Tiché roky Host 2019 DE | SI | HR | MK
Strašidýlko Stráša Albatros 2018
Hana Host 2017 FR | NL | MK | HU | SK | EN | DE | PL  2018 Cena Česká kniha
Hotýlek Host 2015
Slepá mapa Host 2013 PL
Cena Rok Země
Cena Česká kniha 2018 Česká republika

Rodinná sága Slepá mapa z roku 2013, prvotina Aleny Mornštajnové, představuje tři generace žen, a to – jak je u Mornštajnové obvyklé –  prostřednictvím vnějších zvratů a prožitých traumat, které pozměnily a formovaly jejich osudy, aniž by je aktérky mohly ovlivnit. Právě v tomto románu Mornštajnová představila a současně nejhlouběji rozvinula svou dovednost předestřít široké historické období (celé 20. století) na dílčích osudech povahově odlišných postav: rozmáchlé vyprávění se odvíjí od časů první světovou válkou, kdy se babička Anna stěhuje s partnerem Antonínem do severočeského pohraničí, kde se s velkou námahou a úsilím pokouší přežít (Antonín na frontě raněn, Anna má tuberkulózu). Příběh jejich dcery Alžběty a vnučky Anežky je podobně dramatický a skličující: Alžběta prchá před německou armádou zabírající pohraničí a přijde o domov, důstojník StB ovlivní Anežčin život. Postavy stojí u Mornštajnové vždy v centru prozaické pozornosti, jejich charakterizaci a psychologizaci je věnováno nejvíce prostoru, a díky tomu jsou také uvěřitelné a plastické.

Román Hotýlek vykresluje prvorepublikový hodinový hotel pana Leopolda, který zůstává ostrůvkem rozkoše i po svém znárodnění, a právě okamžiky tělesné radosti prominentů stojí v opozici s pohnutým soukromím majitele a později správců hotýlku, ve čtyřech generacích. Také tento román pracuje s rámcem ságy pokrývající celé 20. století, představuje také velké množství postav v generačních vazbách (téměř 20 figur), fokus je ale v postavě Václava Mánesa, Leopoldova vnuka, kterého čtenář poznává retrospektivně, jelikož úvodní scéna začíná jeho pohřbem. Vedlejší ženské postavy jsou u Mornštajnové i v románech s cnetrální mužskou postavou rozvíjeny podrobně.

Také Hotýlek prokázal mimořádné vypravěčské dovednosti Aleny Mornštajnové. „Mornštajnová ve svém psaní silně inklinuje k vykreslování minulosti naší země. Zajímá ji život obyčejného člověka za války v protektorátu, mezi válkami a za komunismu. V prvním románu zkoumala generaci tří žen v jedné rodině, v Hotýlku do středu děje klade postavu Václava, který stejně jako předchozí hrdinky prožil zásadní okamžiky zvratů. Je ztělesněním obyčejného českého člověka. Pochází z běžné rodiny, řeší své osobní záležitosti, svět běžící kolem něj příliš nevnímá a dotýká se ho jen v nutných případech.“ (Novinky.cz)

Třetí román Aleny Mornštajnové, Hana, s dějem situovaným do roku 1954, opět ukazuje postavy ve vleku dějin, soustřeďuje se ale na téma utrpení a je rovněž vyprávěn strhujícím tempem, vytvářejícím dojem setrvalého napětí. V tomto románu se tematizuje návrat z koncentračního tábora a celoživotní stigma, které přeživší nesou, téma kolaborace, znárodňování majetku a další. Alena Mornštajnová situovala svůj román do svého rodného města, Valašského Meziříčí, a začíná tyfovou epidemií z roku 1954, která devítiletou Miru připraví o rodiče. Děvčátko se tak nešťastným vývojem událostí dostane do péče depresivní tety Hany, která si s dítětem neví rady.

Zatímco první část je vyprávěná Mirou, v ich-formě, druhá část zachycuje léta 1933–1945 er-formou a tematizuje i komplikované vztahy Čechů k židovským sousedům. Hana převezme vyprávění ve třetí části a její hledisko umožní pochopit skutečnosti nastíněné v předchozích částech i její vlastní chování a charakterový vývoj. Hana získala Cenu studentů i Cenu poroty Česká kniha, stejně jako hlavní cenu Česká kniha 2018, stala se Knihou roku a Novinkou roku 2017 na Databázi knih.

Nejnovější román Aleny Mornštajnové, Tiché roky (2019)představuje introverní dívku Bohdanu, která vyrůstá s protivným otcem a submisivní Bělou, a postupně odhaluje rodinné tajemství a zdroje domácího napětí. V paralelní linii se odvíjí příběh přesvědčeného komunisty a budovatele Svatopluka Žáka. Ačkoli předchozí romány této prozaičky těžily ze splétání velkého historického tématu s malými intimními dějinami postav, tento se zaměřuje na úžeji rodinná dramata a jednotlivé charaktery figur. Román Tiché roky se stal knihou roku 2019 v soutěži Čtení tě mení – společenský román i absolutním vítězem této kategorie za rok 2019.

Příběh pro děti Strašidýlko Stráša se zaměřuje na fenomén dětského strachu: malé strašidlo se bojí všeho včetně tmy a svůj strach překoná přátelstvím s malým klukem Matějem. Kniha byla nominována na Zlatou stuhu 2018.

Alena Mornštajnová píše také povídky, například Dívka z města mezi zelenými kopci se ocitla v povídkové antologii Město mezi zelenými kopci.

Romány Aleny Mornštajnové vydává nakladatelství Host, k jehož předním a čtenářsky nejúspěšnějším spisovatelům se Mornštajnová bezesporu řadí.

Autorská práva v zahraničí
Dana Blatná Literární agentura
W: http://www.dbagency.cz
E: blatna@dbagency.cz