Petra Soukupová

Petra Soukupová

Prozaička, scénáristka, autorka knih pro dospělé i pro děti. Držitelka Ceny Jiřího Ortena (2008), Magnesie Litery za knihu roku (2010) a dvou nominací na Cenu Josefa Škvoreckého (2007 a 2010). Její knihy vyšly v několika jazycích včetně italštiny, polštiny či maďarštiny. Narodila se v roce 1982 v Praze.


Název Nakladatelství Rok Vybrané vydané překlady Ocenění
Klub divných dětí Host 2019
Nejlepší pro všechny Host 2017
Kdo zabil Snížka? Host 2017
Pod sněhem Host 2015 PL
Bertík a čmuchadlo Host 2014 PL
Marta v roce vetřelce Host 2011
Zmizet Host 2011 HU | IT | PL  2010 Magnesia Litera – Kniha roku
Zmizet Host 2009 HU | IT | PL  2010 Magnesia Litera – Kniha roku
K moři Host 2007  2008 Cena Jiřího Ortena
Cena Rok Země
Magnesia Litera – Kniha roku 2010 Česká republika
Cena Jiřího Ortena 2008 Česká republika
Z recenzí
Soukupová prokázala svůj literární talent na všech frontách: od celkového rozvrhu příběhu přes výkresy konkrétních situací až po jednotlivé repliky. Má přesný slovník, úsečný, ale funkční styl, vidí do hlavy jak dětem, tak dospělým, mužskému i ženskému prvku. A navíc se při psaní zřejmě sama dobře baví.
—Radim Kopáč
Týdeník Rozhlas

Vystudovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Od roku 2011 působí jako dramaturgyně seriálu Ulice, scenáristicky se podílela na sitcomu Comeback. Debutovala v roce 2007 novelou K moři (Host, 2007), za niž získala Cenu Jiřího Ortena, byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého a cenu Magnesia Litera. Formálně kniha odkazuje k próze Virginie Woolfové K majáku. Cesty hlavních protagonistů se víceméně náhodou protnou na cestě k moři, kde se setká otec Petr se svými čtyřmi dcerami a minulou i současnou manželkou. „Nezaujme ani tak téma vyprávění, jako způsob, jímž ho autorka podává. A ten je bez diskuse strhující. Petra Soukupová je bystrá pozorovatelka s citem pro detail. Jazyk jejího vypravěče se nejvíc blíží přímé řeči, kultivovaný spisovný tok narušují hovorové i nespisovné výrazy. Je strohá, stručná a – opět nezvykle – ke všem spravedlivě krutá,“ píše o knize Jana Matějková na serveru iLiteratura.cz. Následoval titul Zmizet (Host, 2009) složený ze tří textů mapujících dětství – kruté, plné křivd a drobných ústrků. Pojítkem je téma ztráty někoho nebo něčeho podstatného v rodině. Soukupová skládá v knize Zmizet neiluzivní a poměrně děsivý obraz současného rodinného života. Ten by šel vystihnout slovy z povídky Zmizel: „Nějak žijeme. Není to vždycky špatný, ale málokdy je to dobrý,“ cituje autorku Lucie Mašová v recenzi v Literárních novinách. Za knihu získala autorka Magnesii Literu (2010) v kategorii próza.

Následovala Marta v roce vetřelce (Host, 2011) o dívce, která neplánovaně otěhotní. Kniha je stylizovaná do deníku Marty, i ona je, podobně jako jiní hrdinové Petry Soukupové vlastně ještě dítětem, najednou však násilně vrženým do dospělosti. „Soukupová zajišťuje deníkovou autentičnost důsledností: nemaže ani plonkové dny, v nichž se děje velké nic, nevyjímá a „neupravuje“ záznamy opakující s úmorností, co bylo jedeno a na co bylo v televizi hleděno,“ píše v recenzi Olga Stehlíková. Poslední román Petry Soukupové pro dospělé se jmenuje Pod sněhem (Host, 2015), v níž se autorka tematicky i formálně vrátila ke své prvotině K moři. Jde o jediný den v životě tří sester, které se společně vypravily do domu, kde vyrůstaly, na narozeninovou oslavu svého otce. Soukupová opět líčí nemocné rodinné vztahy, v nichž nelze najít průsečík v ničem počínaje výběrem partnerů a konče rozhodnutím, zda dát dětem k jídlu hranolky. Síla zvolené formy je zejména v tom, co si postavy myslí, co by rády řekly, a co nakonec skutečně vypustí z úst. Všechny sestry během cesty vzpomínají na dětství, právě tady je opět jádro jejich současných traumat. Soukupová je také autorkou knih pro děti, Bertík a čmuchadlo (Host, 2014) má nad očekávání laskavé a pozitivní vyznění, přesto i tahle kniha pracuje s temnými stránkami dospívání.

Ukázka

A mamka nám podá talíře, nejdřív mně a Olině, řízek a brambor, na kterým se rozpouští máslo, obrátí se ke sporáku a donese talířek i Kristýně a nám ještě podá citrón, kterej stejně nejíme, děti citrón na mase ještě neocení, ale takový věci máma neřeší, k párku nám taky klidně dá na stůl křen, taková je, o praktickejch malejch věcech nepřemejšlí. Řízky dělala babička, která bydlí kousek od nás, na kopci na kraji vesnice, dívá se do lesa a nemá plot a pořád pro nás vaří, mamka se asi pro ty řízky zastavila, když šla včera večer z práce, a teď je ohřála, brambory jsem loupala já a Olina, ale ona schválně loupe pomalu a taky kašle na takový ty ďubky, takže se to po ní stejně musí předělávat, taková je zase ona.

—Pod sněhem (Host, 2015)
Z ocenění
 2010 Magnesia Litera – Kniha roku
 2008 Cena Jiřího Ortena
Autorská práva v zahraničí
Dana Blatná Literární agentura
W: http://www.dbagency.cz
E: blatna@dbagency.cz