Cena Susanny Roth 2018

Ocenění překladatelé

Bělorusko – Naděžda Kochnovičová (1988)

Narodila se v Minsku. Absolvovala filologickou fakultu Běloruské státní university (ruskou a polskou filologii jako první obor, bohemistiku jako druhý obor), kde v současnosti působí. Je redaktorkou poetického almanachu Minská škola, píše básně a překládá. Spolupracuje také s Českým centrem Kyjev.

Bulharsko – Teodora Todorova (1996)


Studentka slavistiky na Univerzitě Sv. Klimenta Ochridského v Sofii. V roce 2016 se zúčastnila letní jazykové školy na Západočeské univerzitě v Plzni, o rok později absolvovala v rámci programu Erasmus jeden semestr na Ostravské univerzitě. Mezi její zájmy patří hudba, divadelní a filmové umění, literatura a folklór. V budoucnu by se chtěla věnovat překladům umělecké literatury z českého jazyka do bulharštiny.

Itálie – Giovanna Siviero (1993)

Odjakživa měla vášeň pro cizí jazyky a sen stát se překladatelkou. V současnosti studuje češtinu, ruštinu a portugalštinu na fakultě Jazykového zprostředkování Padovské univerzity. Její studium je zaměřené na pochopení kulturních specifik, které představují největší výzvu v překládání – jak literárních, tak odborných textů. Také se zajímá o další aspekty kultury, jako je historie umění a folklor. V roce 2016 spolupracovala na italském překladu rozhovoru s českým spisovatelem Tomášem Zmeškalem Česká literatura se nemá už dlouho za co stydět (Tvar).

Japonsko – Junko Shimada (1989)

Od roku 2008 studuje na Ústavu germánských studiích na Ósacké univerzitě. V období od října 2012 do srpna 2014 byla na výměnném studijním pobytu na Univerzitě Karlově v Praze se zaměřením na germanistiku a bohemistiku. V roce 2014 získala cenu v překladatelské soutěži pořádané k výročí 100 let od narození Bohumila Hrabala. O dva roky později absolvovala magisterské studium v Ósace a začala se věnovat doktorandskému výzkumu v Praze. V rámci svého bádání se zabývá literárním dílem německy píšící české spisovatelky Libuše Moníkové v kontextu střední Evropy.

Korejská republika – Pak Hjo-džin /Park Hyo Jin (1994)

Pochází z třetího největšího korejského města Tägu a je studentkou posledního ročníku dvouoborového studia – českého a slovenského jazyka a angličtiny – překladatelství na Korejské univerzitě cizích jazyků v Jonginu. Český jazyk také studovala na Univerzitě Karlově v Praze a Univerzitě Palackého v Olomouci. Již během studia získala bohaté zkušenosti jako překladatelka a tlumočnice. Pracovala pro korejskou agenturu na podporu obchodu a investic KOTRA, korejské společnosti Kia či Haklim, korejské filmaře, televizní stanice apod. Pro studium českého jazyka se rozhodla z toho důvodu, že se chtěla zabývat studiem exotické kultury a netradičního, obtížného jazyka. V budoucnu by chtěla pokračovat ve studiu na Univerzitě Karlově v Praze a stát se profesionální překladatelkou a tlumočnicí. Ráda by se věnovala překládání české literatury do korejštiny, protože česká literatura vychází v Koreji jen zřídka a mnohdy není překládána přímo z originálu, ale přes některý ze světových jazyků.

Litva – Jurga Ralytė (1977)

Česko ji okouzlilo již v raném mládí, kdy poprvé navštívila Prahu ještě z bývalého Sovětského svazu. V rámci bakalářského studia na Vilniuské univerzitě studovala mimo jiné i český jazyk, v jehož zdokonalování pokračovala na Západočeské univerzitě v Plzni. Později pracovala na Velvyslanectví České republiky ve Vilniusu jako asistentka obchodního úseku. V současné době se věnuje překladům z češtiny do litevštiny. Soutěž Cena Susanny Roth je jejím prvním pokusem o překlad literárního textu. Kromě ekonomiky a českého jazyka vystudovala později i obor sociální práce – věnuje mnoho svého volného času a energie práci dobrovolnice v dětských domovech a charitativní činnosti v komunitě v oblasti svého bydliště.

Maďarsko – Anna Deák (1990)

Narodila se v Rumunsku. Už od dětství měla velký zájem o jazyky – vždy se chtěla naučit některý ze slovanských jazyků a nakonec si vybrala češtinu. Žila rok a půl v Praze, kde nejprve pracovala v rámci Evropské dobrovolné služby a dále pak přes Erasmus+ studovala na Univerzitě Karlově v Praze. Vystudovala obor informatika v rumunské Kluži, v současnosti pracuje jako vývojářka v IT firmě. Ve volném čase ráda překládá z češtiny a z rumunštiny do maďarštiny. Účast v překladatelské soutěži brala jako výzvu, ale také jako příležitost, aby neztratila spojení s českým jazykem.

Makedonie – Sanja Pavleska (1994)

Absolvovala anglický jazyk a literaturu na univerzitě Sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji. Češtinu studovala jako druhý cizí jazyk a zúčastnila se tříměsíčního programu ERASMUS na Univerzitě Palackého v Olomouci. Hovoří anglicky, česky, španělsky, srbsky a domluví se také italsky. Ráda čte romány anglických autorů v originále, hraje basketbal a tenis. V budoucnu by se ráda věnovala magisterskému studiu diplomacie v České republice.

Německo – Ines Spieker (1992)

Pochází z rodiny polských přistěhovalců. Narodila se v Pasově, kde studovala linvistiku a literární vědu. V rámci magisterského programu v Řezně (2014-2017) se začala učit česky. V roce 2016 začala pracovat na volné noze jako lektorka a tlumočnice. V současné době žije v Řezně se svým mužem a dvěma dětmi a působí jako písemná konzultantka na místní univerzitě. Zajímá se také o hudbu a ráda kreslí. Ráda překládá polské a české texty – zejména lyrické – do němčtiny. Má ráda čokoládu (ví, že to není zdravé) a bylinkový čaj (alespoň ten není nezdravý).

Polsko – Krzysztof Wołosiuk (1984)

Bohemista a hungarista. Původem Krakovan. Studoval na Jagellonské univerzitě v Krakově. V současné době žije v Budapešti a zabývá se překlady a tlumočením z maďarštiny a češtiny do polštiny.

Rakousko – Nadia Baha (1983)

Narodila se ve Vídni. Během studia překladatelství německého, anglického a francouzského jazyka (magistra 2008) navštěvovala jazykové kurzy češtiny. Její velkou zálibou je psaní satirických textů, kaberetních her, ale též velmi krátkých povídek. Pravidelně píše hudební recenze pro rakouský kulturní online magazín Kulturwoche. Dva roky svého života a práce strávila ve městě Beatles, v Liverpoolu. Hudbu miluje nade vše, a proto vystupuje jako DJ(ane) DEWA ve vídeňských klubech. Pracovala též pro Radio Afrika International. V roce 2012 založila hudebně literární projekt Changeover (www.changeover-online.net). Překlad knihy Bomba Funk byl pro ní nejen zajímavou zkušeností, ale hlavně zábavným výletem do českého hudebniho světa.

Rusko – Anna Agapova (1986)

Překladatelka a učitelka češtiny na volné noze v Petrohradě. Absolvovala rusistiku na Petrohradské státní univerzitě (2008) a doktorské studium na katedře slavistiky Univerzity Palackého v Olomouci s prací Současné překlady české prózy do ruštiny: Kulturně-translatologická analýza (2014). Pracovala jako asistentka pedagoga v charitativní organizaci Perspektivy a poté jako překladatelka a tlumočnice angličtiny v petrohradském Ruském muzeu. V současné době působí jako učitelka češtiny a překladatelka z češtiny a angličtiny a spolupracuje s překladatelskými agenturami a nakladatelstvími (Symposium; Mann, Ivanov i Ferber). Na svém profilu na Facebooku píše
o nových vydáních české literatury v Rusku.

Srbsko – Milka Kovacević (1993)

Vyrůstala v domě s velkou knihovnou, a tak se již v dětství zamilovala do literatury a poezie. Začala psát básně a krátké povídky – když jí bylo 14 a během prázdnin – a potom na střední škole přispívala do školního časopisu texty o různých kulturách a jazycích. Po absolvování střední ekonomické školy v Bečeji začala studovat český jazyk, literaturu a kulturu na Filologické fakultě v Bělehradě. Bakalářské studium ukončila v roce 2016 a pak pokračovala v magisterském studiu v oblasti kultury na téže fakultě, které absolvovala v lednu 2018. Před touto soutěží zkušenost s překládáním měla už ve třetím ročníku bakalářského studia, když pro stipendium na letní školu v Brně přeložila dvě básně ze sbírky poézie Jiřího H. Krchovského a získala třetí místo. Kromě české literatury a jazyku velký zájem věnuje také Skandinávii a skandinávským jazykům a doufá, že v budoucnu dostane příležitost překládát „severské“ autory.

Ukrajina – Maksym Gorabek (1987)

Narodil se v Kerči na Krymu. Absolvoval Ukrajinskou akademii typografie ve Lvově, obor vydavatelství a redakčná úprava. Již více než 10 let bydlí v Kyjevě, kde pracuje jako literární redaktor. Studuje češtinu a rád by tento rok (2018) nastoupil na českou vysokou školu. Má rád sport a cestování, zajímá se o literaturu a zabývá se hudbou. Neumí si představit svůj život bez moře.

Velká Británie – Andrew Wallace (1987)

Profesionální překladatel překládající zejména ze španělštiny a italštiny do angličtiny v oblasti práva a financí. Nedávno začal překládat i z češtiny. Po dokončení studia na University of Glasgow, které absolvoval s titulem M.A. v oborech italštiny a bohemistiky u prof. Jana Čulíka, začal kariéru překladatele na částečný úvazek v italském Turíně a později po dobu pěti let na plný úvazek v hlavním městě Mexika – mezi klienty, pro které zde překládal, patřily např. Organizace amerických států, mexická federální vláda či státní agentura VisitMexico. V roce 2016 se vrátil do Evropy a začal v Praze pracovat v mezinárodní advokátní kanceláři na pozici editora a jazykového konzultanta. Na začátku roku 2018 se vrátil k překládaní na volné noze. Nedávno se také vrátil k distančnímu magisterskému studiu na univerzitě v Janově v oboru odborného překladatelství v oblasti práva.