Magdalena Wagnerová

Magdalena Wagnerová

Spisovatelka a nakladatelská redaktorka, scénáristka, autorka rozhlasových her a textů pro děti. Její knihy vyšly anglicky, francouzsky, německy či rusky. Byla nominovaná na Mgnesii Literu či Zlatou stuhu. Narodila se 28. 8. 1960.


Název Nakladatelství Rok Vybrané vydané překlady Ocenění
Ryba Chyba Havran 2012
Krys Veliký Dybbuk 2010
Krajina nedělní Kniha Zlín 2010
Hlupýš Mladá fronta 2009
Záhada č. 28 Havran 2007
Karel aneb Pohádka o našem deštníku Dybbuk 2006
Zrnko písku Plot 2006
Papíří Dybbuk 2005
Žabina a spol. Brio 2005 FR
Strom s granátovými jablky Havran 2004
Pes moudřejší člověka Plot 2004
Pohádky z vodních hlubin Brio 2004
Pohádky z moře Brio 2004
Pavouk na šalvěji Dybbuk 2003
Jablečňák  Brio 2003
Proto! Havran 2002
Srdce pohádek Plot 2002
Modrá pohádka aneb Kachna namodro Mladá fronta 2002
Proč? Havran 2001
Vodníčkova dobrodružství Aventinum 1995
Pohádky pod polštář Volvox Globator 1992
Žabina a spol.
Žabina a spol.
Strom s granátovými jablky
Strom s granátovými jablky
Pes moudřejší člověka
Pes moudřejší člověka
Pohádky z vodních hlubin
Pohádky z vodních hlubin
Pohádky z moře
Pohádky z moře
Pavouk na šalvěji
Pavouk na šalvěji
Jablečňák 
Jablečňák 
Proto!
Proto!
Srdce pohádek
Srdce pohádek
Modrá pohádka aneb Kachna namodro
Modrá pohádka aneb Kachna namodro
Proč?
Proč?
Vodníčkova dobrodružství
Vodníčkova dobrodružství
Pohádky pod polštář
Pohádky pod polštář
Z recenzí
Wagnerová vytvořila svébytnou pohádkovou knížku, jejíž živelné vypravěčství je kroceno pouze propracovanou kompozicí, založenou na numeričnosti (oblíbené pohádkové číslo dvanáct). Dětské čtenáře strhne navíc humorem, nepodceňující návodností i mystifikačním pohráváním si s konvencemi odborné literatury, zatímco jejich dospělí rodiče ocení především úsměvnou alegorii lidských ambicí, směřování, pachtění, špatných i správných rozhodnutí.
—Milena Šubrtová
iLiteratura.cz

Vystudovala televizní scénáristiku a dramaturgii na FAMU, napsala několik scénářů pro televizi a rozhlas. Spoluzaložila nakladatelství Havran, kde vede edici moderní evropské prózy. Debutovala knížkou Pohádky pod polštář (Volvox Globator, 1992), následovala Vodníčkova dobrodružství (Aventinum, 1995) a Proč? Pohádky o rybách, ptácích a jiných zvířatech (Havran, 2001), Modrá pohádka aneb Kachna namodro (Mladá fronta, 2002) a příběhy Proto!: pohádky o muchomůrkách, pečených husách a jiných důležitých věcech (Havran, 2002). Pro Brio vypravila soubory Jablečňák (Brio, 2003), Pohádky z moře a Pohádky z vodních hlubin (Brio, 2004).

V próze pro dospělé debutovala jako autorka literární travestie Pavouk na šalvěji (Dybbuk, 2003), v novele úročí své zkušenosti s pohádkou, tady ji však nabízí v drsné formě, kterou paroduje samotný žánr. Podobně je laděný Strom s granátovými jablky (Havran, 2004). Román Papíří (Dybbuk, 2005) o knihovníkovi zavřeném v „papíří“ izolaci vypráví o tom, jak důležité je plnit si své sny. Román Krajina nedělní (Kniha Zlín, 2010) je jazykově vytříbeným trojrománem o domácích i cizích, tedy přeshraničních vztazích. Zatím poslední knihou Magdaleny Wagnerové je román Rodinná anamnéza (Havran, 2015), který se protíná v osobě Hany Weinbergerové, silné a svérázné ženy, a v jejích vzpomínkách.

Ukázka

Jmenoval se Jiří Liberzeit. Často se knih dotýkal, listoval v nich a hledal skryté sny. Stále věřil, že tam jsou, a proto je čas od času nacházel. Ještě raději knihy vlastnil, ale jeho možnosti byly omezené, a tak každé ráno spěchal z domova do místní knihovny, kde byl s knihami obecními, aby k večeru hnán výčitkami svědomí utíkal domů, zpátky ke knihám vlastním. Po víkendu prožitém mimo knihovnu, ve společnosti vlastních knih, však cítil obavy, jestli si zaslouží přízeň knih obecních, které tak podle opustil. Někdy přemýšlel o tom, zda obecní knihy pochopí, proč je jim nevěrný. Stejně tak zvažoval, jestli mu odpustí jeho vlastní knihy, pokud se zdrží v knihovně do pozdních hodin. Papíří však bylo shovívavé. Obecní knihy svému vedoucímu blahosklonně tolerovaly víkendy, pokud se v pondělí vrátil, domácí zase tolerovaly svému pánovi pracovní dny, pokud se vrátil do půlnoci. Tak zněla nepsaná dohoda.

—Papíří (Dybbuk, 2005)